Festival 4+4 dny v pohybu, který se nedávno konal v Praze, každoročně přiváží zajímavé evropské performery do zajímavých objektů našeho hlavního města.
Letošní ročník nejdřív odradil zahajovacím představením s názvem Na prodej, které vytvořilo slovenské divadlo Potoň v prostoru bývalého Ústředí lidové zábavy (ÚLUV) na Národní třídě.
Procházka těmito místnostmi, které se pro festival zaplnily uměleckými artefakty, je bizarním zážitkem sama o sobě a raději to tak mělo zůstat. Mělo by to větší efekt než procházet se zde s nesmyslnou rouškou přes pusu a nechat si do sluchátek vnucovat dojem o luxusním butiku, kde je vše na prodej. Smát se vystavenému ptačímu trusu, který vám vychvalují jako Swarovského klenot, je dost zpátečnický humor. Vrcholem pak byla dražba jedné z návštěvnic, která byla stejně ponižující pro danou slečnu jako pro zbytek davu. Morální zpráva, kterou chtělo Divadlo Potoň podat o naší společnosti, byla jasná, ale sdělená zoufale polopatickým způsobem.
Oproti tomu profesionálně zvládnutou trapnost představila performance Zážitky s cizincem (Experience With A Stranger) katalánské tanečnice a performerky Soniy Gómez, která se odehrála v divadle Archa.
Představení je založené na dlouhodobém projektu, ve kterém autorka funguje jako „společnice na přání“. Na jejích stránkách si potenciální klient vybere z katalogu roli a situaci, kterou má Sonia zosobňovat – můžete prožít jeden den v její rodině, vyrazit protančit celou noc do klubu, nechat si předčítat z oblíbené knihy na oblíbeném místě nebo se nechat doprovodit na prázdninách. Jejími klienty jsou pouze muži, kteří zároveň reprezentují roli cizince v její rodině, kde po brzké smrti otce chyběl mužský element.
Pražské představení bylo výsledkem dvoutýdenní spolupráce s Janem K. Rolníkem, který si pro Gómez vybral identitu prostitutky, jež komunikuje s neznámým zoufale opuštěným mužem. Improvizované dialogy, které byly hlavní linií představení, se pohybovaly přesně na rovině neosobního odstupu a až úporné touhy najít společnou řeč. Ukazovala tak, jak snaha sdílet intimitu s člověkem, s kterým jste si sotva podali ruku, nutně produkuje spoustu klišé a banalit. Tomu se ovšem Gómez postavila čelem a s hravou přirozeností servírovala bez zábran neorganizované situace trapnosti, ticha, přeřeků a klišé.
I přes jistou chaotičnost držela hodinovou performanci jasná vize autorky, která střídala dialogy s živým natáčením vzájemné interakce na videokameru, promítáním dopisů a s tancem. Vněm se také naplno realizovalo Janovo přání a demonstrovalo se, jak pohyb mluví o člověku mnohdy víc než jazyk. Gómez si tak osahává mužský svět a podává o něm intimní informace. Neúspěšný konkurz na dvojníky O kontrole nad dílem byla také skvělá performance dvojice Belgičanů Bryssinck&Peeters s názvem Zahanoria (španělsky mrkev), která pro ně symbolizuje nemožnost realizace nejdivočejších představ. Představení mělo formu strohé přednášky, která se nečekaně zvrhávala ve fantasmagorické skeče plné dadaistického humoru. Vytvořit výslednou performanci jako deníkový záznam jejího vzniku je docela svěží nápad – s oběma umělci se tak ocitáte na neúspěšném konkurzu na vlastní dvojníky v Číně, prožíváte vzrušení z předání třech portrétů od belgických malířů v mexické restauraci v Bruselu a hlavně neustálou spoustu zklamání nad nenaplněným očekáváním odehrávajících se náhod.
Jestliže začátek festivalu byl víc než rozpačitý, následná přehlídka zahraničních představení ukázala, že v rámci performing arts je překračování hranic a použití nových, originálních forem naprosto přirozenou záležitostí.
O autorovi| LENKA MORÁVKOVÁ, Autorka je hudební publicistka
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
