bez referenda to nepujde, zapraskani Lidovci se tam vždy vetřou.

Z "křesťana" Bartoška ta nenávist jenom stříká.

Ono je to poněkud jinak. nenávist mezi lidmi vyvolávají politické strany a hnutí a šíří ji novináři a jejich média. Všechno toto vzchází z čl. 5 ústavy a tedy z volné soutěže politických stran. Ona totiž ta "volná soutěž" je opravdu naprosto volná, bez jakýchkoliv mantinelů a pravidel. Typická anarchie.

Šíření nenávisti vede do pekel. Ale v naší zemi a ve většině zemí Evropy je delší dobu nejen tolerována, ale i propagována nenávist proti neočkovaným spoluobčanům. Jde to dokonce až tak daleko, že jejich dětem je odpírána lékařská péče (odkaz). Rodiče nebyli očkovaní. Evropské nemocnice proto odmítly operovat jejich tříletého syna - Novinky.cz Jejich segregace se již považuje za samozřejmost.

Je chybou, že někteří na to reagují obdobnou nenávistí proti covidistům. Ale neustále je potřeba připomínat, že je nutné vystupovat proti nenávisti na obou stranách.

připomínat naprosto nestačí. Pokud nebude vyparcována a schválena zcelajiná, skutečně demokratická ústava a demokratický volební zákon, nic se nezmění. Pouhé připomínání nic nezmění, politici politických stran a hnutí jsou splachovací.

Demokracii je potřeba stále opečovávat. Demokracie bude vždy potřebovat, aby se lidi vždy angažovali, když ne jako politici, tak určitě jako veřejné osoby.

Je třeba si neustále připomínat, co říkal už Masaryk: „Je nesprávné dělat rozdíl mezi mravností velkou a malou, říkatže politik se v zájmu státu nemusí ohlížet na mravní zákony. Člověk, který lže a podvádí v životě soukromém, často lže a podvádí také v životě politickém a naopak. Nevěřme korupčníkům slibujícím zatočit s korupcí. Jen člověk slušný bude slušný vždy a ve všem. Bez všeobecného uznání mravních základů nelze spravovat žádný stát.

Vždy budu mít větší důvěru v morálně nezkaženého politika, byť nezkušeného či nedokonalého, než v politika, který má jen dobrý marketing nebo který se chce zalíbit, je lidový, ale přitom je mravně pokřivený. Nemá smysl volit oligarchy nebo politické nástroje mocných miliardářů; těm koneckonců jde většinou stejně jen v prvé řadě o sebe a svůj byznys.