ŘÍM/PRAHA Skupina vědců a historiků s podporou italské Národní komise pro kulturní dědictví se snaží získat povolení k otevření hrobky Leonarda da Vinciho, jež se nalézá ve francouzském zámku Amboise v údolí řeky Loiry. Chtějí vyzdvihnout umělcovy ostatky a potvrdit jejich pravost podrobením testu DNA. Informoval o tom italský deník La Stampa.
Podle antropologa Giorgia Gruppioniho hodlá skupina nadšenců pomocí počítačové techniky sestavit co možná nejvěrnější da Vinciho podobu. Od jejího srovnání s portrétem Mony Lisy, jenž je umístěn v pařížské galerii Louvre, si vědci slibují potvrzení teorie, že tvář z obrazu je ve skutečnosti podobiznou samotného da Vinciho.
Italský malíř, sochař, architekt a vynálezce, který se narodil v roce 1452 u toskánského Vinci, byl po své smrti poblíž francouzského Amboise v roce 1519 pohřben v tamním kostele. Ten byl však v roce 1789 během Velké francouzské revoluce zničen a umělcovy ostatky byly znovu uloženy - tentokrát v kapli na amboiském zámku -až o mnoho let později, v roce 1874. Jak píše britský list The Daily Telegraph - je otázkou, zda jsou znovu uložené ostatky pravé. Hrob je opatřen nápisem, že se v něm nalézají ostatky, o nichž se „předpokládá“, že patří da Vincimu.
Podle Silvana Vincentiho, jenž vede badatelský tým, budou ostatky podrobeny uhlíkovým testům, jež určí jejich stáří. Pak bude struktura jejich DNA porovnána se strukturou rodových potomků. Výzkumný tým již podle svého vyjádření jednal s vlastníky amboiského zámku a francouzskými kulturními úředníky a dospěl k předběžné dohodě. Pokud mu bude uděleno oficiální povolení, práce na projektu by mohly začít ještě letos v létě.
Leonardo by se velice nasmál Svým zájmem o exhumaci da Vinciho ostatků a jejich porovnáváním s obrazem však italský tým vyvolal mezi umělcovými obdivovateli i vlnu kritiky. Mnozí z nich totiž zastávají názor, že jde jen o nedomyšlené fantaskní teorie, kvůli kterým není třeba renesančního mistra vyrušovat z klidného odpočinku. „Celé je to napůl podivínské a napůl šílené. Ti lidé mají prostě z Leonardova génia v hlavě brouka,“ uvedl odborník z kalifornského muzea Getty Nicholas Turner. „Víme přece, že Mona Lisa, jejíž portrét známe, byla konkrétní historickou osobou. Kdyby o tom Leonardo věděl, velice by se nasmál,“ dodal.
Pravdou ovšem je, že teorie o totožnosti dámy vymalované v letech 1503-1506 se různí. Většina odborníků se shoduje na Lise Gherardiniové, manželce pána del Giocondo (odtud název La Joconde), jiní se přiklánějí k názoru, že umělec na obrazu zpodobnil svou matku. Ti nejodvážnější věří, že Leonardo, jenž měl slabost pro tajemné rébusy, ukryl pod ženskou podobu svou vlastní tvář.
