Co by si spousta našich neziskovek počala bez peněz z ciziny – peníze od Sorose, od dalších amerických nadací, od Evropské unie pro ně byly počátkem 90. let pomalu jediným zdrojem peněz. Politické strany ovšem ve většině slušných zemí dary z ciziny přijímat nesmějí. Je to vždy problematické, byť by to bylo „v zájmu dobré věci“. Když americké nadace pomáhaly ukrajinské opozici při tzv. oranžové revoluci, někteří západoevropští levičáci to odsuzovali jako „hi-tech puč“ (nesrovnatelně větší podpora proruských kandidátů ze strany Kremlu jim nevadila).
Co si tedy myslet o tom, že hornorakouská vláda financuje české odpůrce Temelína? Většina z nich jistě bojuje proti jádru upřímně. Ale rakouské peníze jsou výhoda, která vychyluje rovnováhu v politice – jihočeskou matku Kuchtovou vynesly až do vlády. Slušná země by se takové diverzní akce vůči demokratickému sousedovi dopouštět neměla. Audit rakouského kontrolního úřadu na tom sotva co změní, neboť jeho cíl je zřejmě jiný: prozkoumat, zda jsou peníze na boj proti Temelínu vynakládány z rakouského hlediska efektivně.
Problém je možná v tom, že se Rakušané ujistili, že se nemusí bát žádných následků. Rakouským firmám jako Kapsch nebo Steyr totiž české vlády z jakýchsi důvodů tolerují úplně všechno.
Čtěte „Rakušané prověří...“ na str. 5
