Pátek 12. dubna 2024, svátek má Julius
130 let

Lidovky.cz

Darujte krev! Nejlépe, když potřebují tu vaši

Česko

V ČR se ročně spotřebuje krev ze zhruba 380 000 odběrů. „Krve je dostatek,“ říká Petr Turek z Thomayerovy nemocnice. Někteří dárci by ale podle něj měli své odběry lépe načasovat.

* LN Má Česko dost dárců krve?

Platí, že dárců není nikdy dost. Ale v současné době je situace poměrně příznivá. Máme tolik transfuzních přípravků, kolik potřebujeme. Čas od času se sice stane, že v nějaké oblasti je nedostatek konkrétní krevní skupiny - teď je třeba velký problém sehnat v Praze 0-, protože se nahromadili pacienti s touto krevní skupinou a přišlo méně vhodných dárců. Za měsíc ale může být nedostatková zase jiná skupina. Trochu horší je to ale s počtem evidovaných dárců. Krev totiž dostáváme od poměrně úzké skupiny lidí, kteří chodí možná trochu častěji, než by bylo optimální. Někdy si totiž dárci neuvědomí, že transfuzní stanice zrovna jejich krev nepotřebuje, ale přesto přijdou, protože prostě zrovna mají čas. To ale není samozřejmě jen jejich chyba, komunikace mezi transfuzními stanicemi a dárci je třeba zlepšit.

* LN Jak dlouho je možné krev skladovat?

Krevní plazma se po odběru zmrazí a vydrží až tři roky. Červené krvinky vydrží šest týdnů a krevní destičky jen pět dní. To tedy může být důvod, proč někde určitou krevní skupinu dnes nechtějí, a zítra jim bude chybět.

* LN Co se děje s krví po odběru?

Po odběru se krev nechává chvilku odstát. Během této doby působí bílé krvinky, které pohltí mikroorganismy, jimiž se mohla krev během vpichu kontaminovat. Asi za dvě hodiny se krev začne zpracovávat. Pomocí odstředivky se oddělí červené krvinky, plazma, bílé krvinky a krevní destičky. Z jedné skupiny odběrů se bílé krvinky a destičky odstraní, z druhé se odstraní a ještě se dále využijí pro výrobu koncentrátů krevních destiček. Tento proces má několik výhod, protože z krve se vyčlení právě ty bílé krvinky, které pohltily mikroorganismy. Bílé krvinky také obsahují různé antigeny, a jsou proto častým zdrojem nežádoucích reakcí na transfuze. Červené krvinky se pak naředí speciálním roztokem, který umožní jejich skladování po šest týdnů. Ze zhruba 10 % krevních destiček se vyrobí destičkový koncentrát. Ten se používá při léčbě problémů způsobených nedostatkem destiček během onkologické léčby.

* LN Kolik krve se v České republice spotřebuje?

Spotřeba odpovídá odebranému množství. Červených krvinek v republice podáme asi 380 tisíc jednotek ročně, jedná se tedy o krev z 380 tisíc odběrů. Část se spotřebuje při plánovaných operacích či pro dlouhodobě nemocné, část potřeby je závislá na úrazovosti a nehodovosti. Přes léto je sice méně plánovaných operací, na druhou stranu ale přibývá úrazů.

* LN Které věkové skupiny chodí krev darovat nejčastěji?

Takové studie neexistují, takže mohu mluvit jen z vlastní zkušenosti. Ve velkých městech, jako je Praha, je vysoký podíl mladých lidí, protože tu žije hodně studentů. V menších městech mají studentů méně, proto tam krev darují spíše lidé ve středním věku. Mladým dárcům bývá kolem dvaceti, těm ve středním věku kolem čtyřicítky. Nejméně zastoupenou skupinou jsou lidé mezi 25. a 35. rokem.

* LN Lidé, již darují krev, to většinou dělají nezištně a jejich prvotním důvodem není na odběru vydělat. Setkáváte se s lidmi, kteří se snaží si dárcovstvím přilepšit?

Určitá finanční motivace u někoho být může. My se přímé platbě snažíme vyhnout, ale v minulosti nebývala ve velkých městech odměna 200 Kč za odběr výjimkou. Jednoznačně se ale ukázalo, že dárcovství za peníze přitahuje lidi, jejichž motivem jsou finance a kteří jsou kvůli nim ochotni zapřít cokoli, co by je z registru mohlo vyřadit. Většině dárců tzv. plné krve - všech jejích složek - se tedy u nás v republice neplatí. S výjimkou zvláštních případů, kdy je například potřeba rychle sehnat člověka s krví se zcela konkrétními znaky. Tomu pak kompenzujeme například náklady za cestu a nenadálé narušení denního řádu.

* LN Co může být důvodem pro nepřijetí dárce nebo jeho vyřazení?

Jsou to onemocnění, při kterých by mohl být dárce ohrožen, například sklon ke křečím nebo epilepsie. Častější je ale riziko nakažení příjemce krve, vyřazujeme tedy možné nositele infekčních chorob. Nebezpečné jsou zejména ty infekce, při nichž dárce sice nemá žádné příznaky, ale i tak je nosičem onemocnění. To se týká zejména HIV a žloutenky typu B a C.

* LN Častým rizikovým faktorem bývá také mononukleóza...

Ve fázi akutního onemocnění sice mononukleóza důvodem k vyřazení z registru je. Virus mononukleózy sice v organismu přetrvává dlouhodobě, to ale není důvod k vyřazení trvalému. Rok po uzdravení už můžete krev darovat. Přibývá ale rizik spojených s procedurami, při nichž teče krev. Proto vyřazujeme například lidi, kteří si píchají drogy, nebo lidi s piercingem. Ne všechny piercingové salony jsou totiž pod hygienickou kontrolou. Rizikové, ač minimálně, jsou i některé lékařské výkony, například různé operace. V posledních letech přibývá také riziko exotických nemocí, třeba malárie, takže dočasně vyřazujeme i lidi, kteří navštívili oblasti, kde se tato choroba vyskytuje.

* LN Jak často se při kontrole krve před jejím zpracováním přijde na nějakou závažnou nemoc dárce?

Poměrně často zjistíme závažná, ale častá onemocnění - třeba cukrovku, vysoký krevní tlak nebo poruchu metabolismu tuků. Zvláštní infekční onemocnění odhalujeme vzácně, nejčastěji žloutenku typu C nebo B. HIV se obdobným způsobem zjistilo za posledních dvacet let jen asi dvacetkrát.

***

DÁRCOVSTVÍ OD A DO Z

Darovat krev může ten, kdo: * dlouhodobě žije v ČR * je 18 až 60 let starý * váží minimálně 50 kg * rozhodl se pro dárcovství dobrovolně * neprodělal nebo netrpí závažnou nemocí, která by mohla ohrozit jeho zdraví * neprodělal vybrané infekční choroby (žloutenku, AIDS) Jak se k odběru připravit? * k odběru není třeba objednání * před odběrem není třeba chodit k praktickému lékaři * k odběru nechoďte, pokud se necítíte zdraví * večer před odběrem omezte tučná jídla a nepijte alkohol * před odběrem se dietně

nasnídejte a hodně pijte * k odběru si vezměte občanský průkaz a kartičku pojišťovny *po odběru 12 hodin odpočívejte Kolik krve mi „vezmou“? Odebírá se obvykle 450 ml krve do plastového vaku. Odběru předchází několikaminutové vyšetření lékařem a rychlý kontrolní odběr krve, většinou z prstu. Samotný odběr trvá 5 až 10 minut. Odebrané složky krve se nahradí během několika dnů až 3 týdnů. I když muži mohou darovat krev 6x ročně a ženy 5x ročně, obvykle se provádějí 4 odběry u mužů a 3 u žen. Kde můžu krev darovat? Na každé transfuzní stanici.

V Praze např. v Ústavu hematologie a krevní transfuze, ve VFN, ve FN Královské Vinohrady, v Ústřední vojenské nemocnici či ve Fakultní Thomayerově nemocnici. Konkrétní informace zjistíte na internetových stránkách nemocnic. Dostanu za dárcovství něco? Za klasické dárcovství plné krve se obvykle nic nedává, po odběru transfuzní stanice poskytuje většinou občerstvení a nápoje. Odběry si ale můžete odepsat z daní - za jeden odběr je možné si odečíst 2000 Kč z daňového základu. Pramen: ÚHKT Praha

Vše o krvi

Červené krvinky (erytrocyty) * tvoří se v kostní dřeni a představují asi 40 % objemu krve * zajišťují přenos kyslíku ke tkáním Bílé krvinky (leukocyty) * vznikají v kostní dřeni * mají na starost obranu těla před škodlivými látkami a infekcemi * jejich koncentrát se připravuje k léčbě infekčních komplikací např. po transplantacích Krevní destičky (trombocyty) * vznikají v kostní dřeni * podílejí se na srážení krve Krevní plazma * je tekutá složka krve, obsahuje vodu, bílkoviny, cukry a minerály Krevní skupiny: A, B, 0 * Podstatou systému jsou speciální struktury na povrchu červených krvinek. Vyskytují se ve variantě A a B. Člověk, který podědil znaky A i B, má krevní skupinu AB, kdo nepodědil ani jeden znak, má skupinu 0. * Krátce po narození si dítě vytvoří protilátky proti těm znakům, které jeho krev nenese. 0 má tedy protilátky proti krvinkám A, B i AB, zatímco AB nemá protilátky žádné. * Skupina A (v ČR): asi 40 % lidí, 0: 36 %, B: 16 %, AB: 8 %. * Při transfuzi se skupiny obvykle dodržují. Při transfuzi jednotlivých složek jsou možné i kombinace: např. červené krvinky „0“ může dostat každý, protože nenesou žádné znaky a nejsou proti nim namířeny žádné protilátky. Rh (Rhesus) faktor * V tomto systému je nejvýznamnější antigen „D“. Má jej asi 85 % lidí - ti jsou Rh pozitivní (Rh+), chybí u 15 % lidí - ti jsou Rh negativní (Rh-). * Lidé s krví Rh - nemohou přijmout krev Rh+, protože by si proti antigenu D vytvořili protilátky. * Rh faktor je důležitý v těhotenství. Nebezpečí hrozí dalším dětem ženy s krví Rh-, která již dříve porodila dítě s Rh pozitivním otcem a jejich dítě mělo také krev Rh+. Během prvního těhotenství si totiž matčino tělo vytvořilo protilátky anti-D, které mohou ohrozit nový plod a vyvolat u něj rozpad krvinek (hemolytickou nemoc).

MUDr. Petr Turek

Petr Turek pracuje jako primář Transfuzního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Vak s červenými krvinkami, který drží na fotografii v ruce, se skladuje při teplotách asi 2 až 6 °C.

Autor: