Nezaplacení může skončit i exekucí.
Ačkoliv se na českých veřejných a státních vysokých školách školné, alespoň zatím, neplatí, neznamená to, že je studium na nich vždycky bezplatné. Cesta k vysokoškolskému diplomu se může výrazně prodražit zejména studentům, kteří přetáhnou studium o dva a více let oproti řádné době.
Zákon o vysokých školách totiž říká, že pokud student přetahuje standardní dobu studia, k níž se ještě počítá jeden rok navíc, škola mu účtuje poplatek za každých dalších započatých šest měsíců studia. Výše tohoto nepopulárního poplatku se liší školu od školy a často i fakultu od fakulty.
Základní sumu určí ministerstvo Podle platné legislativy jeho výši totiž stanovuje sama konkrétní škola. Poplatek za jeden semestr přitom nesmí být nikdy nižší, než jedenapůlnásobek tzv. základu. Ten je definován jako pět procent průměrné částky, kterou školy dostávají na jednoho studenta bez investičních výdajů.
Tento základ se každý rok pochopitelně mění a jeho aktuální hodnotu vyhlašuje ministerstvo školství vždy v lednu pro celý následující akademický rok. To znamená, že teprve v těchto dnech se školy dozvědí, z jaké sumy budou vypočítávat poplatek od letošního září. Například letos byla hodnota tzv. základu stanovena na 2996 korun. Minimální poplatek za jeden semestr pro „věčné studenty“ tedy činil 4494 Kč.
Vzhledem k faktům, že tato částka je stanovena pouze jako minimální, že horní hranice stanovena není a že poplatky jsou příjmem školy, je pochopitelné, že málokterý vzdělávací ústav zůstal při ní.
Například Karlova Univerzita v Praze stanovuje různé poplatky pro různé fakulty, nebo dokonce obory. Nejdráž vyjde prodloužení pobytu ve škole studenty medicíny a z nich nejvíce zaplatí posluchači oboru zubní lékařství na 1. lékařské fakultě UK - téměř 27 tisíc korun za semestr.
Na Filozofické fakultě UK, která stojí z tohoto pohledu někde uprostřed pomyslného žebříčku, platí déle studující studenti podle konkrétního oboru okolo 17 tisíc za polovinu akademického roku.
Nejlevnější je potom na Karlově univerzitě prodloužení studia na Fakultě sociálních věd a Evangelické teologické fakultě, kde se studenti vejdou do deseti tisíc korun za jeden semestr.
Naopak třeba Západočeská univerzita v Plzni stanovuje jednotný poplatek pro všechny fakulty a obory. Letos činil šestinásobek zmíněného základu (2996 Kč), tedy 17 976 korun.
Přestup na jinou školu nepomůže Někteří studenti se snaží hrozící povinnosti platit poplatek za delší studium vyhnout tím, že přestoupí na jinou vysokou školu nejlépe v jiném městě, kde se znovu přihlásí do prvního ročníku stejného oboru a předchozí studium zamlčí. Tato „taktika“ ovšem nemá příliš velkou naději na úspěch.
Všechny vysoké školy totiž mají přístup do Sdružených informací matrik studentů, kde jsou zaznamenány všechny údaje o tom, kde, co a jak dlouho ten který student studoval. Pokud tedy nová škola zjistí, že nový posluchač už má za sebou například čtyři roky bakalářského oboru (který je normálně tříletý), účtuje mu už v prvním ročníku poplatek za prodloužené studium.
Není radno se zaplacení vyměřeného poplatku vyhýbat. Jednak tento prohřešek může vést k disciplinárnímu řízení, jež může vést až vyloučení studenta. Současně bude v každém případě dlužná částka vymáhána podobně jako kterýkoliv jiný dluh - například nezaplacený účet za telefon nebo nesplácená bankovní půjčka. V krajním případě může toto vymáhání skončit exekucí a zabavením studentova majetku nebo obstavením jeho platu či bankovního účtu. Vymáhaná částka se přitom pochopitelně velmi citelně zvýší o úroky z prodlení a exekutorskou odměnu.
