Ad LN 23. 11.: Ke štěstí stačí být bohatší
Vědci zjistili, že lidem stačí ke štěstí, když jsou jen trochu bohatší než jejich nejbližší okolí. Ještě silnější je však jejich pocit frustrace, když jsou naopak méně bohatí než jejich okolí. Prý je to fascinující a odporuje to ekonomické teorii, která počítá jen s výší odměny.
Naopak, jedna takováto teorie tady byla! A byla po několik desetiletí úspěšná: leninismus. Základním hnacím motorem komunistického převratu byla závist. Po prvotních desetiletích teroru přišlo období stabilizace, kdy už nebyli kromě funkcionářů žádní bohatí, všichni se stali chudými. Co dělat? Komunistická strana využila toho, že lidé budou spokojení, i když budou jen trochu méně chudí než jejich nejbližší okolí. Dostanou bony, výjezdní doložku a tak dále a tak dále.
Zajímavé je naopak to, že výsledky studie byly pro vědce takovým překvapením. Samozřejmě, nežili ve východním bloku! Asi bychom se měli zamyslet nad tím, jak neocenitelnou zkušenost reálného socialismu alespoň částečně předat na Západ. A nejen na Západ, ale i naší mladé generaci.
Vojtěch Harok, Šenov
Veselé Vánoce přeje Bape
Ad LN 26. 11.: Veselé Vánoce!
Ukázka z knihy polského novináře Mariusze Szczygiela Gottland naznačuje, že si autor občas důsledně neověřoval české reálie. Bape totiž nebyl „pseudonym Vladimíra Perglera“, jak píše Szczygiel. Pod zkratkou utvořenou z prvních slabik svých příjmení spolu tvořili kreslené vtipy dva muži - kabaretiér a dlouholetý redaktor Dikobrazu Jiří Bartoš (*1935) a zmíněný Vladimír Pergler (1933-2001... Szczygiel ovšem uvádí 2002). Texty obvykle vymýšlel Bartoš, kreslil Pergler. Takže kdyby autor nevolal Perglerově dceři, ale pátral po Jiřím Bartošovi, možná by se i bez „numerologie“ dověděl, jak nápad se „šťastnými a veselými Vánocemi v roce 1989“ vznikl. Možná jednoduše: pánové tehdy aktuální dvojčíslí letopočtu -68 - jen obrátili vzhůru nohama.
Jiří Pacek, Roztoky
Jak já to jen manželce vysvětlím
Ad LN 16. 11.: Platy českých vědců jsou mírně pod průměrem EU
Ze zprávy ČTK jsem se konečně dozvěděl, kolik vlastně „beru“, pouze nevím, jak zdůvodním manželce, co vlastně dělám s těmi zhruba šesti sty tisíci ročně, které na výplatní pásce ani já, ani velká většina z českých vědců nevidí (mladším kolegyním a kolegům bude chybět ještě více), a které nám zhruba chybí do uvedeného milionu korun ročně. Samozřejmě jsem si přečetl, že příjmy jsou přepočítány podle kupní síly státu, ale uvedená čísla jsou natolik vzdálená realitě, že je to zarážející, a nutně to vyvolává celou řadu otázek, zejména, zda všechny důležité ekonomické ukazatele jsou takto přesné. Nedělám si iluze o „měkkých“ ekonomických vědách, ale spočítat průměrné platy určité skupiny obyvatel snad nebude takový problém, je-li k tomu politická vůle. Všechny údaje jsou na příslušných ministerstvech, v našem případě na KAV ČR. Záleží samozřejmě na tom, jaké podklady dává například MŠMT příslušným úředníkům na ministerstvo financí a ti pak do Bruselu. Výsledkem bude asi něco podobného jako je údaj o průměrném platu v ČR, kdy na uvedenou částku cca 21 000 Kč měsíčně (snad se příliš nepletu) nedosáhnou dvě třetiny lidí ve státě. Doc. Ing. Jan Tříska, CSc., triska@usbe.cas.cz
Za panem profesorem
Ad LN 23. 11.: Ticho po Zdeňku Kožmínovi
Chtěla bych poděkovat za vzpomínkový článek, kterým jste (a především pan Bubeníček) nám oznámili bohužel velmi smutnou zprávu o definitivním odchodu pana profesora Kožmína. Patřila jsem a patřím k jeho vděčným studentům, jež svým mírným a tichým hlasem fundovaně a s láskou zasvěcoval do tajů interpretace české (a francouzské) literatury a kteří na něj s vděčností a úctou budou vzpomínat. Velmi moudrý literární vědec i pedagog s laskavým srdcem jistě nebude svými studenty nikdy zapomenut. Mgr. Vladimíra Havlíčková, vladka.havlickova@seznam.cz
Autobusy za zpoždění platit nemusí?
Ad LN 22. 11.: Zpoždění? Pokuta pro dráhu
Po Olomouckém kraji chtějí teď i další pokutovat České dráhy za zpoždění vlaků. Proč ne, vlaky by se zpožďovat neměly. I když při novinových titulcích typu Jen 87 % vlaků jezdí včas má člověk divný pocit, jestli v téhle kampani jde opravdu jen o snahu pomoci cestujícím a zlepšit železniční dopravu. Jako pravidelný zákazník železnice mám také trochu obavy, abychom nevyháněli čerta ďáblem. Železniční doprava patří k těm nejbezpečnějším. A já bych nechtěl, aby vystresovaní zaměstnanci ve snaze dohnat pětiminutové zpoždění začali dělat chyby, které by mohly stát lidské životy. A ještě jedna věc mi vrtá hlavou. Proč budou pokutovány za zpoždění jen dráhy, proč ne i autobusoví dopravci? Vždyť zpoždění autobusů jsou často obdobná, a to přitom autobusy nemusí čekat na přípoje, mohou na silnici předjíždět, zkrátka mají daleko větší možnosti zpoždění dohnat. A nejen že se zřejmě pokutování nechystá, ono se o zpožděních autobusů vůbec nemluví. Zdá se mi, že to není rovný přístup - stejně jako těch 7,40 Kč za každý ujetý kilometr, které musí za užívání dopravní cesty platit vlaky, ale autobusoví dopravci za užívání silnice nikoliv. Ostatně, co na to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže?
PhDr. Miroslav Hudec, Česká Lípa
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
