Ad LN 20. 2.: V Doleželově kauze nechme soudy...
Advokát Zdeňka Doležela Filip Princ protestoval proti mému článku Beztrestná „šibalství“ (LN 26. 1.) a napadl několik jeho tvrzení. Všechny informace o jeho osobě, které jsem v článku uvedl, jsem měl opakovaně ověřeny z osobních svědectví a z mnoha jiných článků. To se týkalo i tvrzení o předlistopadovém členství pana Doležela v KSČ. Nový svědek, který se mi přihlásil v minulých dnech, tvrdí, že Zdeňka Doležela znal jako kádrováka SEPAP Jílové a funkcionáře okresní odborové rady, který měl před rokem 1989 na děčínském okrese na starosti kulturní domy ROH. Podle jeho tvrzení však Doležel nebyl členem KSČ. Podle jiných svědků členem KSČ byl, stejně jako funkcionářem okresního Svazu československo-sovětského přátelství. Vzhledem k nemoci nejsem v současné době schopen ověřit v archivech a zjištěním dalších svědectví skutečnost. Považuji však za správné redakci a čtenáře na tento protiklad upozornit. Všechna ostatní tvrzení - tedy že pan Doležel byl nucen odejít z vedení kulturního domu Jupiter ve Velkém Meziříčí pro zapomenutou třistatisícovou půjčku, že u něj policie při domovní prohlídce našla kompromitující materiály na vysoké představitele státu a zpravodajských služeb či že byl obžalován v souvislosti s budišovskou kauzou - jsou bohatě doložena svědectvími i výsledky práce dalších novinářů.
Jan Urban, Praha
Vracet se domů pro ně asi opravdu nemá cenu
Ad LN 29. 2.: Hrad: Je to Topolánkova věc
Kde nachází přes 50 procent občanů s Vojtěchem Filipem v čele morální právo odsuzovat aktivní odpor proti vražednému teroru KSČ v padesátých létech? Dvacetileté rozsudky, popravy a justiční vraždy nevinných zřejmě nic neznamenají! Podle stejné logiky by tito občané měli prohlásit za vrahy také odbojáře z druhé světové války. Vždyť mnozí z nich připravili o život řadové příslušníky četnictva, vojska či představitele vládnoucího režimu. Máte pravdu bratři Mašínové, pokud se čtyřicetiletá komunistická propaganda nevykouří z hlav tolika z vašich možných spoluobčanů, nemá pro vás smysl se sem vracet.
Pavel Veleba, velebap@chello.cz
Lidé hledali naději.
Měli jí být i Mašínové
Ad LN 29. 2.: Katyň
Vřelé díky za poslední odstavec pátečního Posledního slova paní Šustrové. Nesmírně citlivě chápe naši minulost a nejen tu, kterou sama pamatuje. Ať již jde o Katyň, nebo náš rok ’48 a to po něm.
Moji rodiče byli mírumilovní věřící, oba z početných rodin, ke všemu si pomohli jen poctivou prací. V roce ’46 uvěřili Gottwaldovi jeho sliby, že střední třída bude pilířem nového zřízení, a všechen majetek dali do podnikání, vybudovali si moderní prodejnu. Když brzy o všechno přišli a byli vyhozeni, otec do průmyslu, sledovali vývoj s velkou nedůvěrou, že by něco tak nesmyslného, zlodějského, zločinného mohlo dlouho fungovat. Jako kluk jsem poslouchal jejich povídání s podobně postiženými, okradenými, vysmívanými, šikanovanými a jejich zoufalství se upínalo k nadějím, že se někdo vzepře a aspoň to nejhroznější bude napraveno. Proslýchalo se, že už synové známého hrdiny protifašistického odboje Josefa Mašína organizují spravedlivý boj. Potom se jen vědělo, že se nikdo nepřidal a někteří z toho odboje uprchli nebo byli popraveni. Tak jako byl fašisty popraven Josef Mašín.
Jako dítě jsem nemohl všechno chápat. Ve škole začali obratně převychovávat a já jsem se s rodiči často hádal, že jde o pokrok. Později jsem se musel jen omlouvat. Měli pravdu. Co tady všechno bylo pácháno proti našim nejlepším lidem, nebylo jen na rozkaz Moskvy. To už bylo dílo našich nelítostných spoluobčanů.
Mgr. Vladimír Roškot, Sedlčany
Premiér se zviditelňuje oceněním vrahů
Ad LN 29. 2.: Zadostiučinění pro Mašíny
Je zcela evidentní, že po všech volebních úspěších se pan Topolánek chtěl ještě více zviditelnit něčím, co skutečně zapůsobí jako bomba. Úspěch mu velice stoupl do hlavy. Jen výčet o vraždění bezbranných obětí svědčí o tom, co ve skutečnosti byli bratři Mašínové - bestiální vrazi. Vybrat si pro své zviditelnění takovéto zrůdy chce opravdu silný žaludek. Je mi vás líto, pane premiére. Ing. Karel Havlíček, karel.havlicek@wo.cz
Zabíjet není nutné
Ad LN 29. 2.: Klukům to moc přeju
Mohli byste říci, že je to stářím, ale svá hodnocení dějů mám neměnná od doby, kdy se odehrály v minulosti, v mém mládí.
Třeba zrovna ti bratři Mašínové: dovídám se, že způsobili zánik komunismu u nás... Stejně jako ten statečný atentát na Heydricha způsobil pád Hitlera... A tak dál a podobně. Mnoho mých známých odešlo nenápadně a snadno ilegálně do zahraničí, aniž při tom prolili cizí krev. Vždycky, ne jenom až teď, ve stáří, jsem byla toho názoru, že dějiny naší země, tak nešťastně umístěné ve vnitrozemí mezi mnohými cizími státy, jsou určovány právě těmito sousedy a naše vnitrostátní názory můžeme pouze dát najevo, nikdy však jejich prosazováním nic na dějinách svého státu nezměníme. Proč dávat najevo vlastní názor tím, že zahubím lidský život? Ať už vlastní, jako ten nešťastný chlapec Palach, nebo cizí. Není to nutné, ti šikovnější prosadí své záměry nenápadněji. Nevím, jestli ta glorifikace násilí není špatným hodnotovým měřítkem pro činy dalších generací -sporný precedens.
J. V. Pospíšilová-Šteflová, Valtice
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
