Ad LN 26. 5.: Problém s očkováním
Děkuji za objektivní článek k problematice očkování. Skutečně tento problém začíná řešit čím dál větší skupina rodičů. Je třeba hlasitě říci, že každý kojenec v Česku dostane v prvních dvou letech svého života povinně celkem třicet jedna (31!) vakcín. Na hrozivý výskyt alergií, astmatu či atopického ekzému mezi našimi dětmi jsme si už téměř zvykli. Že jednou z hlavních příčin může být přílišná stimulace imunitního systému nadměrnou vakcinací, se přímo nabízí. Hlavní hygienik přitom uvažuje o rozšíření očkovacího kalendáře o další položky.
Nezbývá než apelovat na naše politiky, aby situaci na tomto poli uvolnili. Aby každý mohl po poradě s lékařem rozhodnout, které vakcíny budou pro jeho dítě vhodné a které nikoliv. Na západ od našich hranic už to takhle úspěšně funguje řadu let.
Mgr. Jiří Vencl, Liberec
Rána z milosti
Ad LN 27. 5.: Připojí se i řidiči pražských autobusů
Také se vám zdá, že čím méně je odborářů, tím více křičí, aby to vypadalo, že je jich víc? Ohlašovaná stávka na červen, která se dotkne i dopravy v Praze, je toho příkladem.
Doprava v Praze je každý den na pokraji kolapsu, dejme jí tedy ránu z milosti a zastavme městskou hromadnou dopravu. To určitě přiláká další řidiče autobusů a tramvají, aby se hrnuli dopravnímu podniku do zaměstnání. Výsledkem nebude nic jiného než vztek cestujících (ještě odboráři pamatujete na stávku dopraváků na počátku 90. let v Praze?) a více aut v ulicích.
Pražané nejsou typem obyvatel, kteří by se nechali vydírat někým, kdo si v Praze může najít bez problémů jiné zaměstnání, když mu to stávající nevyhovuje.
R. Gočová, Praha
Ježek nejde na kobereček
Ad LN - Metropole Praha 24. 5.: Ježek se sejde s Jehličkou
Polemiky s články v novinách nejsou mou oblíbenou disciplínou, ale pokud vycházejí z nepřesných informací, ozvat se musím. Jádro zprávy v sobotních LN je přitom pravdivé. Ano, tato schůzka se chystá. Jenže jsem nebyl pozván „na kobereček“ - pozvání předcházel můj dopis z 9. května, kterým ministra kultury právě ke „svolání porady na téma, jak dál“ vyzývám.
Větší problém však vidím ve výkladu tzv. klíčových problémů. V prvé řadě jde o výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek, kterou údajně „uplatnil Ježek“. Stěží může jít o můj útok na české právo, když vše kolem soutěže pečlivě zkoumalo a schvalovalo právě ministerstvo kultury. Nekoná se ani údajná záhada kolem pozemků vyčleněných Prahou pro výstavbu knihovny. Jejich úpravu totiž neiniciovala Národní knihovna (NK), ale odborníci z Útvaru pro rozvoj hl. m. Prahy, kteří doporučili vyměnit cca 2000 metrů čtverečních ze západního okraje za stejnou výměru na jihu. V říjnu 2006 zpracovali analýzu této problematiky pro primátora Pavla Béma - včetně návrhu na změnu územního plánu, který pod názvem Národní knihovna Rada hlavního města 23. ledna 2007 odhlasovala. Podrobné vysvětlení, jež autorka postrádá, je od loňského října zveřejněno na webu NK.
Vzhledem k ohlasu zmínky o případné národní sbírce na výstavbu nové knihovny bych rád upřesnil, že Národní knihovna ČR nic podobného nechystá. Pokud s ní ale někdo přijde, bránit se jí nebudeme. I když osobně bych považoval za mezinárodní ostudu, kdyby země, v níž politici všech stran veřejně proklamují podporu vědě i vzdělání, nenašla dost financí na takovou stavbu. Jen pro srovnání - v roce 2002 otevřeli novou národní knihovnu dokonce i v Bělorusku. A v Pekingu vedle olympijských stadionů dokončují s rozpočtem více než 3,6 miliardy korun stavbu druhé budovy národní knihovny.
Vlastimil Ježek, generální ředitel Národní knihovny ČR
Moudrým do padesáti?
Ad LN 27. 5.: Klaus v. Petr Langer
Platonův pokus o nastolení filozofapanovníka na dvoře Dionýsia II. na Sicílii roku 344 př. n. l. úplně ztroskotal. Nevím, zda to nezavinila naivní představa o třicetiletém vojákovi, který to musí do své padesátky stihnout, aby se stal moudrým. Jiří Hora, Praha
Vy to pletete, pane režisére
Ad LN 17. 5.: Myslím, že komedii dělat umím
„Thisbe, vy to pletete,“ podotkl bych k pejorativní poznámce, nedůstojné velikosti a věhlasu režiséra Jiřího Menzela v rozhovoru s paní redaktorkou Martou Švagrovou. Nikdy jsem nebyl ředitelem na Vinohradech, tím byl Zdeněk Míka; a myslím, že mnoho let vedl divadlo velice dobře.
Já jsem hrál v Národním divadle, hlavní a titulní role české, ruské i světové klasiky, například Cyrana, Leara, Oinomaa (oceněného) Režíroval jsem Jiráskovu Lucernu, která v Národním divadle dosáhla 185 repríz. U venkovských divadel jsem inscenoval Úklady a lásku, Palackého třídu 27 aj.
Josef Mixa, Praha VYJÁDŘENÍ REDAKCE V souvislosti s vinohradským divadlem režisér Jiří Menzel v rozhovoru zmínil pana Míku. Panu Mixovi se omlouváme za tuto nemilou záměnu, k níž došlo při přepisu rozhovoru. Pan Josef Mixa skutečně nikdy nebyl ředitelem Divadla na Vinohradech, ale v letech 1971 až 1973 zastával funkci uměleckého ředitele normalizovaného Divadla E. F. Buriana.
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
