Ad LN 12. 8.: Rusové míří do nitra Gruzie
Bez ohledu na to, jak přesně současný konflikt vznikl, je chování Ruska skandální. Kdysi v minulosti neměli Gruzínci námitky proti tomu, aby se na jejich území usazovali lidé jiné národnosti a odlišné kultury. Později na jejich nespokojenost vstřícně reaguje cizí velmoc a vybaví příslušníky tohoto etnika (Osetince - nikoli etnické Rusy!) ruskými pasy. Potom, aby je „ochránila“, když se Gruzie rozhodne udělat si na svém území pořádek, se vděčně chopí příležitosti a bez skrupulí obsadí toto území svou armádou. A aby ukázala - pokud to ve světě dosud nepochopili - kdo je v oblasti pánem, proniká i dál na gruzínské území. Takže nakonec budou Gruzínci ještě rádi, když zůstane jen u té Osetie. Dobrá lekce pro naše odpůrce radaru - připomenout si, s kým máme tu čest. A také velká příležitost - vyzkoušet si protesty proti postupu velmoci pro změnu někde tam, nejlépe přímo v Cchinvali. Josef Potoček, Hradec Králové
Poučený idealista
Ad LN 12. 8.: Rusko bez kontroly
Z přednášky, jíž jsem byl před časem svědkem v Olomouci, jsem nabyl dojmu, že paní Petra Procházková je mimo jiné velký idealista. Ale závěr jejího včerejšího článku můj dojem značně změnil. A za celý článek moc děkuji, už také jako člověk, který velmi dobře vedle roku 1945 pamatuje i rok 1968.
Jaromír Jílek, jjilek@volny.cz
Každé utrpení má svůj smysl
Ad LN 4. 8.: Téma eutanazie - I smrti se musíš naučit
Kdo z nás, kteří jsme (možná zatím) neprošli utrpením, při kterém člověka napadají myšlenky, že by raději zemřel, má právo se vyjadřovat proti eutanazii? A přece právě proto měly by zaznít hlasy, které hovoří o smyslu utrpení.
Vynikající psycholog Viktor Frankl, který se v koncentračním táboře snažil najít naději a smysl pro život i v těch nejzazších situacích zoufalství a utrpení, vypracoval psychoterapeutickou metodu - logoterapii (nauka o smyslu). Tato metoda je založena na tom, že i v těch nejtěžších situacích života je tu někdo, pro koho stojí za to žít!
Každé utrpení má svůj smysl. Jaké může mít zdravotní utrpení smysl? Například takové, aby se osvědčila láska nejbližších; rodiny, přátel... Aby si ti nejbližší mohli uvědomit, co pro ně jejich nemocný(á) znamená! A jak jim bude scházet, až tady na tom světě nebude... Aby se mohli osvědčit zdravotníci nejen ve své medicínské profesionalitě, ale ve svém ošetřovatelském a lidském vztahu k pacientovi. Neboť takové vztahy jsou velmi obohacující pro obě strany. A konečně, aby se potvrdila vyspělost a kvalita našeho zdravotnictví, která nespočívá jen v tom, jakou máme moderní vyšetřovací techniku.
Děkuji panu profesoru Šiprovi, který ve svém článku (S eutanazií má Džamila Stehlíková pravdu, LN 11. 8.) jasně vyjádřil důležitost dobrých vztahů nemocného trpícího člověka. Cituji: „Když se nám podařilo k pacientovi přivést jeho děti a zajistit kvalitní ošetřovatelskou péči, bylo po problémech a nemocný se již o odchodu ze života nezmiňoval.“ Jana Pivoňková, Praha
Armáda v srpnu
Ad LN 11. 8.: I armáda má své hrdiny srpna 1968
V. Bystrov bystře, jak umí, popsal chování ČSLA v roce 1968. Proto zde jen doplňuji: Nešlo jen o činnost Hlavní politické správy armády a Vojenské politické akademie v úsilí o „vymanění čs. ozbrojených sil z postavení kanonenfutru úzkých sovětských zájmů“, ale i o činnost Vojenské akademie (VA) v Brně. Někteří její společenskovědní pracovníci (a další) podepsali Memorandum sledující „vyvést naši armádu z absolutní závislosti na armádě sovětské“. Vojenští odborníci VA upozornili zavčas naše nejvyšší činitele, že cvičení Šumava budí dojem nácviku invaze. Jeden z odborných asistentů Katedry filosofie na VA dal ráno 21. 8. provolání předsednictva ÚV KSČ Všemu lidu protestující proti invazi přeložit do ruštiny, rozmnožit je a spolu s dalšími roznášel tyto letáky mezi sovětské tankisty u VA -než jejich velitel na něho vytáhl pistoli. Kladli odpor akcemi v rozhlase, tisku, v TV, i jinak. Proto byli normalizátory vyhozeni a někteří zavřeni. (Zmíněný filosof seděl na Borech s bývalým náčelníkem HPS generálem Prchlíkem.) Patřily mezi ty tisíce vojáků z povolání, pro něž byl připravován koncentrák ve Švařci u Bystřice pod Pernštejnem - „v případě vážného ohrožení socialismu“. Jiří Sedlák, Brno
Skuteční hrdinové
Ad LN 11. 8.: Dva dny, dvě zlaté medaile!
Je neděle večer, 48 hodin po zahájení OH v Pekingu a svět se diví: Česko je díky dvojímu zlatu na čtvrtém místě medailového hodnocení. Kateřina Emmons a David Kostelecký triumfovali v disciplínách, které jsou většinou poněkud na okraji zájmu veřejnosti. Politici se mohou přetrhnout, aby se nechali s oběma hrdiny vyfotit a bafuňáři z ČOV si připravují projevy, ve kterých nás budou pokrytecky přesvědčovat, že právě díky jejich „úporné“ práci a „podpoře“ obou sportovců Česká republika opět sportovně zazářila. A sportovní novináři, kteří po celý rok o oba střelce ani nezavadili, zato nás informovali doslova o každém pšouku fotbalových a hokejových primadon, se mohou přetrhnout, aby získali interview s Kateřinou a Davidem. Stejně jako v mnoha případech z minulosti (Valenta, Sáblíková atd.) se ukázalo, že skutečnými hrdiny jsou ti tiší, nenápadní, cílevědomí a tvrdě trénující. Gratuluji!
Milan Březina, Praha
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
