Ad LN 25. 3.: Topolánek padl
Tak se to „povedlo“. Vyjádření nedůvěry vlády přichází pro Českou republiku v době, kdy předsednictví EU vyžaduje pevnou ruku.
Vláda v demisi takovou roli v žádném případě plnit nemůže.
Kroky předsedy ČSSD dávají logiku, byť zvrácenou: popularita ODS rostla a bylo ji třeba zastavit. Výsledky příštích voleb by pro ČSSD byly ohroženy. Že to oslabí postavení a prestiž České republiky v unii? Já Paroubek přece potřebuji vyhrát volby a vládnout a tomu klidně položím na oltář i zájmy vlasti.
Ing. Tomáš Richtar, tomas.richtar@volny.cz
Černý den české demokracie
Ad LN 25. 3.: Topolánek padl
24. březen 2009 zůstane v historii zapsán jako černý den české demokracie. Uprostřed českého vládnutí Evropské unii padla česká vláda za pohnutek opovrženíhodných a nízkých. V touze po moci ztratila opozice jakoukoliv státotvornou zodpovědnost. Ambice ČSSD je o to nebezpečnější, že se opírá o ignoraci mezinárodních dohod (afghánská mise, americký radar), nedodržování zákona (zdravotnické poplatky) a populistické utrácení (zdroje stále ještě jsou). Záda si nechá krýt posttotalitní KSČM a několika ukřivděnými či zmatenými poslanci. Pokud si česká veřejnost neuvědomí, že podobné kroky se ve slušné společnosti nedělají, hrozí nám prohlubování mezinárodní izolace a nezvladatelné zadlužování státních rozpočtů.
Češi samozřejmě tuto politickou ostudu v Evropě opět ustojí, stejně jako to přežili po Lipanech a Bílé hoře. Pachuť ze škodolibé radosti takových vítězů však zůstává.
MUDr. Vít Šlechta, Libštát
Surový násilník zaštítěný uniformou
Ad LN 17. 3.: Policista-násilník dál na svobodě
Otřesný způsob, jakým zabil brněnský policista Vietnamce Hoang Son Lama, nutí slušné občany naší společnosti se znovu zamyslet, žijemeli skutečně v právním státě, nebo jen v jakési džungli, kde se rvou bonzové politických stran o tučná sousta, ohlupují své potenciální voliče často jen prázdnými frázemi a jejich převážně určujícím heslem je „po nás potopa“. Surový násilník, zaštítěný policejní uniformou, je dál na svobodě. Možná se nám bude už brzy smát ze Seychel nebo Bermud. Zůstane-li, může dál ovlivňovat nebo zastrašovat svědky anebo si spolu se svými násilnickými kolegy připravit takovou verzi celého případu, která bude únosná nejen pro ně, ale i pro pana ministra a výše a uspokojí navíc i malé odlidštěné rasisty, zvlášť je-li jim oficiálně nabídnuto, že si mohou do trpícího člověka beztrestně kopnout. Nevím, byl-li ubitý Vietnamec vinen, či ne, ale ani v případě jakékoliv viny by nemělo být dovoleno, aby byl ubit, navíc ke gaudiu krvechtivé sousedky. A aby viník této surovosti nebyl zajištěn a v případě prokázané viny potrestán. Není to bohužel jediný případ, kdy se nám mění policisté v členy třetiřadé bezpečnostní agentury. V civilizované společnosti by ministr vnitra odstoupil! U nás to není možné už proto, že je těžko dosadit někoho, za něhož by to nebylo stejné. Ve společnosti, kde platí stále víc jako míra věcí zásada „Chléb a hry“, to není zase tak nelogické.
Zdeněk Janík, Praha
Kampaň – v době krize to nejdůležitější
Ad LN 25. 3.: Topolánek padl
Tak nám začala další překrásná – a v době krize pro všechny lidi ohromě důležitá – předvolební kampaň. Už jsem měl strach, že z dobře probíhajícího předsednictví EU by Česká republika vyšla, nedej bože, posílena o mezinárodní prestiž. K tomu ale asi potřebujeme přeskočit ještě tak dvě generace bafuňářů a počkat, až se urodí i pár politiků. Ale dost sarkasmu. V době krize se jistě velmi hodí mít zákonodárnou moc paralyzovanou a neakceschopnou, to se musí nechat. Nastotisíckrát díky, pane Paroubku a spol.
Lukáš Sommer, lukas.sommer@centrum.cz
Orchestr pěvce vůbec nepřekrýval
Ad LN 13. 3.: Operou proti globální krizi
Se zájmem jsme si přečetli velmi pěkný článek paní Heleny Havlíkové o devátém ročníku festivalu Opera, který se konal nedávno v Praze. Z představení, o nichž autorka v článku píše, jsme viděli Věc Makropulos (ND Praha), Lucie z Lammermooru (Opava), Lest a láska (Č. Budějovice), Simon Boccanegra (Liberec) a Káťa Kabanová (Ústí n/L). Velmi potěšující skutečností je, jak paní Havlíková napsala, že se „profesionální úroveň v mnoha případech vřazuje do zavedených mezinárodních standardů tohoto… žánru“. Podle našeho názoru to opravdu představení mimopražských souborů ukázala a na to může být naše země ve srovnání s jinými stejné velikosti hrdá.
V jediném se s názorem paní Havlíkové rozcházíme, a to v pasáži o ústecké Kátě Kabanové, že prý „dirigent Norbert Baxa uvrhl sólisty do zbytečně nerovného zápasu s hlučným orchestrem“. Podle nás byl ústecký orchestr nejlepší z uvedených pěti, které jsme na festivalu slyšeli, a vůbec pěvce nepřekrýval. Je to i názor našich známých, kteří představení také zhlédli. Naopak kritičtější než autorka článku bychom byli k inscenaci Haydnovy Lsti a lásky, kde některé pasáže fingovaného „televizního natáčení“ byly zbytečně dlouhé a ne vždy moc vtipné. Jinak – výtečný pěvecký výkon v českobudějovickém souboru předvedl Svatopluk Sem. Miroslav a Helena Soukupovi, Praha
