Ad LN 17. 6.: Pustit Brožovou-Polednovou? Ne
Petr Zídek polemizuje s mým článkem o tom, že bylo třeba omilostnit bývalou prokurátorku Brožovou-Polednovou, a vytýká mi, že jsem nechal stranou skutečnost, že se za své činy nekála. K věci jsem se vyjádřil ve svém internetovém zápisníku, to pan Zídek samozřejmě nemůže vědět, ale pro pořádek, protože to považuji za zásadní věc, to cituji:
Milost v žádném případě neznamená odpuštění viny, ale upuštění od (v tomto případě podstatného zbytku) trestu. Účinná lítost je něco, co zohledňuje soud při stanovení rozsudku, a předpokládám, že její nedostatek zohlednil i v tomto případě. Milost naproti tomu je něco, co si člověk nemusí, v původním (náboženském) slova smyslu dokonce ani nemůže zasloužit. Je to projev nemotivované vstřícnosti (ze strany toho, kdo ji uděluje, ať už je jím Bůh, nebo světská instance), v případě Brožové by mělo jít o zohlednění jejího vysokého věku. Vysoký věk není samozřejmě zásluha, ale je to něco, co je třeba vzít v úvahu. Ze společnosti, která není schopná milosti a nemá ani jasno v tom, co to milost je, jde hrůza.
A podotýkám: za prvé, francouzský soud jistě jednal správně, když odsoudil Papona, stejně jako český soud jednal správně, když odsoudil Brožovou-Polednovou. Jiná věc je, zda francouzský stát jednal správně, když odsouzeného neomilostnil. To ale není můj problém, ostatně francouzský stát není pro nás žádný mustr. A za druhé: světská spravedlnost je nedokonalá, a tak se může stát, že přijde pozdě. Přesvědčení, že je to jediná možná forma spravedlnosti, vede k nelidskému a ukrutnému jednání. Jistě, paní Brožová Polednová se taky chovala nelidsky a krutě. Ale to ji v té nelidskosti a krutosti máme napodobovat?
Bohumil Doležal, politolog
Díky za Habermase
Ad LN 18. 6.: Filozof postnacionální Evropy
Z celého srdce díky za profil Jürgena Habermase z pera dr. Přibáně. Uprostřed celosvětového hloupnutí médii to je příjemný důkaz, že alespoň někde se cení slovo nad prvoplánovým obrazem. Přiznávám, že Habermasovo dílo nepatří do mého čajového šálku, ale intelektuální dějiny Evropy by bez něj byly jiné. A už se těším na pondělí – doufám, že pro náhle skonavšího lorda Dahrendorfa najdete minimálně stejně velký prostor a neméně erudovaného autora. Petr Kytínský, Praha
Jsem pro Evropu.
Ale jinou
Ad LN 1. 6.: Lisabon je mrtvý, pravil šéf ODS
Mnozí politici o ní hovoří. Někteří jsou pro, jiní proti. Svého času jsem ji zahlédl v televizi. Je to kniha asi stejné velikosti a tloušťky jako Smlouva o ústavě pro Evropu, kterou jsem si svého času opatřil (482 stran formátu 17,6x25 cm, váha asi 900 gramů). Nečetl jsem ji, jen jsem si ji podrobně prohlížel. Je to nepřehledné a nezáživné množství ustanovení a předpisů, sepsané byrokratickým aparátem EU. Jsem přesvědčen, že Lisabonská smlouva bude asi totéž s nějakými úpravami. Pro srovnání: Ústava Spojených států amerických je včetně dodatků vytištěna na formátu 10,2x14,3 cm, má 127 stran a váží 85 gramů. Ovšem obsahuje anglický i český text, takže v češtině je jen 63 stran. Zajímá mne, kdo z našich poslanců a senátorů Lisabonskou smlouvu četl? Obávám se, že ani jedno procento.
Po zkušenostech s fungováním EU mne dnes mrzí, že jsem pro ni v referendu hlasoval. Lituji, že jsem měl tak málo informací. Dnes jsem pro Evropu jinou: Evropu spojených samostatných a svéprávných států, které nikdo, ani některé větší státy, nijak neomezuje. Chtěl bych, aby nás nikdo neomezoval v pěstování cukrové řepy, hroznů nebo v chovu vepřů či hovězího dobytka. Vadí mi ten přístup států, které své hospodářství po válce nastartovaly Marshallovým plánem, svobodně rozvíjely své hospodářství a nás, kteří jsme dlouhá desetiletí platili Sovětskému svazu za osvobození a nemohli se rozvíjet tak jako ty západoevropské státy, mají stále za druhořadé. Omezují nás v zemědělských dotacích a některé ve volném pohybu pracovních sil. Vadí mi ten zástup evropských úředníků. Vybudovaný sice nezáměrně, ale přece jen podle Parkinsonových zákonů. Vadí mi to nečestné nedodržování vlastních rozhodnutí.
Stanovilo se, že pokud Lisabonskou smlouvu nepřijmou všechny státy EU, nebude platit. Když ji však nepřijalo Irsko, hledají se způsoby, jak toto ustanovení obejít. To jsme se dostali do pěkné kaše. Měli bychom z toho vycouvat, dokud to ještě bude možné. Nemůžeme spoléhat na ty politiky, kteří již „ochutnali“ požitky poslanců a funkcionářů EU, ani na ty, kteří o ta místa „nezištně“ usilují. Pokud se jako národ nevzpamatujeme včas, zůstává nám jenom poslední naděje, že pan prezident Klaus ten dokument nepodepíše.
Bohuslav Smutný, Brno
Zdravý rozum ještě žije
Ad LN 18. 6.: Miss bojuje proti feminismu
Přece jen zdravý rozum ještě úplně ze světa nezmizel, už jsem se bála, že tomu tak bude. Bohužel feministky opravdu zvrátily kyvadlo na druhou stranu, jak vehementně bojovaly za práva žen. Výsledkem jsou nejistí muži lovení ženami, které se je snaží převychovat proti jejich tisíciletími vyšlechtěné genetické výbavě. Tytéž ženy pak zůstávají samy bez mužů, s kterými by založily rodinu, protože i jejich ženská genetická výbava je vede trochu jinam než jejich mozek. Bohužel (nebo spíš bohudík) se ani feministkám nepodaří, aby normální zdraví muži rodili a kojili děti. Jen způsobí sobě i spoustě jiných žen trauma. Dokud zdravý rozum opět nezvítězí a kyvadlo se neustálí ve zlatém středu rovnoprávnosti pohlaví bez pozitivní diskriminace.
R. Gočová, Praha
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
