Ad LN 31.3.: Dvacátiny rudých třešní
Adam Drda správně píše, že vedle tvrdého jádra si KSČM udržuje další příznivce, jimž je komunistická ideologie lhostejná a nelze je jednoduše definovat. Nerad to říkám, protože je to proti Romům, ale pravda musí ven, třeba se někdo chytí za nos.
Často mne potkávají Romové na ulici a trpí pocitem, že mi musí říci, že za komunistů bylo lépe. Kromě toho, že jsem vzteky bez sebe, aspoň k překvapení podporovatelů komunistů opáčím: Jak komu.
Romové už zapomněli, že je v padesátých letech komunisté nenazvali jinak než občany cikánského původu, že neuznali jejich oběti v koncentrácích třetí říše za adekvátní ostatním obětem s výjimkou Židů, že zakazovali romským dětem užívat romštinu ve škole při vzájemném styku a trestali je za to, že to období bylo vlastně nejhorším v celé historii Romů, pokud jde o narušování jejich sebeuvědomění a udržení vlastní identity.
Tím je poškodili nejvíce, jak mohli. Mnozí Romové na to sami přijdou až za desetiletí, možná až v další generaci. To je další a nesmazatelný zločin komunistů, spáchaný na Romech. Mohou vykládat co chtějí a tvářit se jako nevinnost sama. Zůstane to zachováno v análech humánní společnosti navždy. Hlavně pro poučení příštích generací, protože současné to nevidí nebo vidět nechtějí.
Karel Holomek, romský aktivista
Nebuďme naivní
Ad LN 31. 03.: Zaručené verze kavkazských útoků
Petra Procházková píše: „Kdyby FSB a ruské politické vedení přestaly manipulovat s fakty, mlžit, obvinovat bez důkazu (…) Pak by člověk třeba i uvěřil verzi, kterou mu jako první a bezalternativní naservírují pár minut po explozi.“ Myslím si, že osmileté ruské zkušenosti a zvláště přebývání na frontách ruskočečenské války jí dovolovaly vyslovit se ostřeji: V devíti případech z desíti Rusko lže, když se jedná o čečenské atentáty.
Ale vyjádřit se takovým způsobem v momentě, kdy světová média vyslovují porozumění Moskvanům, ale současně se ani slovem nezmíní, že v Čečensku je mužská populace Rusy téměř vyhubena, by bylo, jak se teď říká, nekorektní. Tato smutně proslulá korektnost nutí mnohé komentátory předstírat, že jsou teroristické akty Al Kajdy a bojové operace čečenských povstalců stejné jevy.
Vzpomeňme, že prvním světovým lídrem, který slíbil USA pomoc v boji proti globálnímu terorismu, byl tehdejší ruský prezident Putin. Od té doby téměř všichni začali Rusko vnímat jako zemi ohroženou čečenským terorismem. Rusko, které začalo první i druhou válku na Kavkazu, se v očích ostatních změnilo z agresora na oběť. Petra Procházková trefně obrací pozornost na to, že poslední moskevské výbuchy se staly na určitých (nenáhodných) místech a v určitý čas. Dodám, že se staly zejména před podpisem americko-ruské dohody, o níž se bude diskutovat až do dne pražského setkání Obama–Medveděv. Moskva jako oběť společného nepřítele, jakým je terorismus, může doufat ve větší pochopení ze strany Washingtonu.
Mykola Shatylov, Praha
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz. Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy.
Názory na této straně nevyjadřují stanovisko redakce
