Ad LN 23. 4.: Klaus: Eurozóna přežije, ale Evropané za to zaplatí
Z dlouhodobého pohledu je přijetí eura pro zemi podobné, jako když indián dostane loveckou pušku na místo luku a šípů. Může mu pomoci i uškodit.
Pokud budeme svůj plat nebo penzi přepočítávat na eura, nezávislá česká koruna znamená toto: Můžeme bohatnout nebo chudnout, aniž bychom to příliš pociťovali. To je ta výhoda, kterou vyzdvihuje Václav Klaus. Je zřejmé, že se jedná o výhodu spíše psychologickou nebo politickou než o výhodu ekonomickou.
Z krátkodobého pohledu je naopak ekonomická výhoda zřejmá: V žádné demokratické zemi není možné snížit platy o 28 procent (!) během osmi měsíců, jak se to stalo v ČR na přelomu let 2008 a 2009. O tolik totiž klesl kurz koruny. Pro exportéry to znamenalo vítané ulehčení v nelehké situaci. Na druhou stranu, v letech 2007 až 2008 vyrostl kurz koruny o 20 procent během 12 měsíců, což spolu s růstem mezd v korunách představovalo zvýšení platů o 25 až 30 procent. Mnoho exportérů to skoro zlikvidovalo a začalo to dopadat i na domácí výrobce prodávající výhradně na vnitřní trh: Dovážené zboží začalo být levnější.
Pro státní finance donedávna znamenalo přijetí eura výhodu: Možnost půjčovat si snadněji na mezinárodních trzích, a to za nižší úrok.
Tady se dostáváme k indiánovi a lovecké pušce. Když dostane loveckou pušku na místo luku a šípů, konzervativní indián bude lovit přibližně stejné množství zvěře jako před tím, pouze bude mít větší jistotu, takže spokojeně může zvětšit svou rodinu. Liberální indián svěří pušku svému bratrovi, který je lepší lovec, a sám se soustředí na chov koní nebo na jinou činnost, ve které vyniká. Konzervativní i liberální indián vědí, že zvěře je omezené množství, a že musí postupovat obezřetně.
Indián alkoholik nebo populista začne bezhlavě vybíjet zvěř, maso a kůži měnit za kořalku nebo za politický vliv. Zanedlouho je zvěř vybita. Rodina indiána má hlad a prosí své sousedy o pomoc.
Může za to lovecká puška? Může za problémy jihu euro? Vojtěch Harok, Praha
Volební počty
Ad LN 26. 4.: O limitech volebních výzkumů
Autor článku se jen letmo zmiňuje o tzv. volební prognóze neboli přepočtu na mandáty. Volební prognóza dávala možná smysl v době, kdy existovalo tzv. druhé skrutinium a kdy přibližně platilo půl procenta, přesněji vzhledem k propadlým hlasům o něco méně, rovná se jeden mandát. V současném systému by musel být průzkum prováděn mnohem pečlivěji a v každém volebním kraji zvlášť, aby výsledky měly aspoň nějakou vypovídací hodnotu, zvláště při tak odlišné velikosti krajů.
A k volebnímu systému samotnému - podívejme se na srovnání minulého volebního výsledku zelených a lidovců. Procentuálně skoro totéž, mandátově obrovský rozdíl. Zelení doplatili na rovnoměrnější rozložení svých voličů a je otázka, jestli nebyla na místě stížnost ÚS. Jen s malou nadsázkou lze říci, že by se daly ušetřit peníze tím, že by se v Karlovarském kraji volby vůbec nekonaly -a rovnou dát dva mandáty ODS, dva ČSSD a jeden bolševikovi, pochybuji, že to dopadne jinak. V Libereckém kraji nestačilo zeleným na mandát deset procent, v Praze bohatě stačí čtyři. A při troše námahy by se určitě dal sestavit model, byť nepravděpodobný, že celkově strana pětiprocentní kvorum překročí, ale nebude jí to nic platné, žádný mandát nezíská. K tomu stačí být v Praze těsně pod ziskem a v malých krajích uspět. Jan Brousek, Klatovy
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz. Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy.
Názory na této straně nevyjadřují stanovisko redakce
