Neděle 19. května 2024, svátek má Ivo
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Dostanou soukromé VŠ dotace?

Česko

Chystaná reforma vysokého školství možná zjednoduší provoz a zřizování soukromých vysokých škol

Sektor soukromých vysokých škol vstoupí s nadcházejícím akademickým rokem do 10. roku své existence. Za tu dobu vzniklo 43 soukromých vysokých škol, z nichž dvě se v posledním roce transformovaly na univerzity.

Postavení soukromých škol u nás je charakteristické tím, že (na rozdíl od veřejných VŠ) nedostávají státní dotace podle počtu studentů, přitom na podmínky pro jejich vznik a činnost jsou kladeny stejné, nebo i vyšší nároky jako na veřejné školy a jejich zastoupení v České konferenci rektorů se řídí jinými, přísnějšími pravidly než zastoupení veřejných škol.

Každému stejným metrem?

V akademickém roce 2007/08 lze z pohledu soukromých VŠ očekávat zajímavé události. Jejich postavení se bude znovu zkoumat v souvislosti se záměrem ministerstva školství připravit tzv. Bílou knihu terciárního vzdělávání a na jejím základě navrhnout legislativní změny.

V návrhu tezí Bílé knihy se objevují i dosud tabuizovaná témata, jako je například právě zavedení státních dotací pro soukromé vysoké školy, změna pravidel pro akreditace studijních programů nebo proměna vyšších odborných škol ve vysoké školy.

Které z mnoha navrhovaných změn budou politicky průchodné, je těžké odhadnout. Lidé ve vedení soukromých vysokých škol ale budou zajisté přemýšlet o tom, zda jim ve vyšších odborných školách vyrůstají konkurenti, anebo partneři, zda státní dotace s sebou nepřinesou zvýšení vlivu státu na činnost soukromých subjektů či zda změna podmínek akreditací urychlí, anebo naopak zbrzdí jejich rozvoj.

Boj o studenty K tomu všemu ještě přistupují vnější okolnosti vývoje sektoru soukromých vysokých škol. Například blížící se propad demografické křivky společně s rozšiřujícími se kapacitami veřejných univerzit (uvidíme, zda a jak se budou rozšiřovat i nadále) žene všechny naše vysoké školy do konkurenčního boje o studenta. Prohra v tomto souboji může vést až k zániku některých -obávám se, že především soukromých - vysokých škol nebo k jejich splynutí s vítězi.

Změny se dají očekávat i na půdě České konference rektorů. V současnosti na tomto fóru posuzujeme komplexní návrh úprav, které by kromě jiného mohly přinést zrovnoprávnění zastoupení soukromých vysokých škol, aniž by hrozila situace, že se bude blok veřejných škol „přehlasovávat“ s blokem soukromých škol.

Ačkoli vznikají teprve od roku 1999, a to „na zelené louce“, ukázaly se soukromé vysoké školy jako životaschopné obohacení našeho trhu s terciárním vzděláváním. Mnohdy dokážou být flexibilnější, pozornější ke svým studentům-klientům a dravější než veřejné univerzity. Na druhou stranu postrádají zázemí historické tradice a některé jsou ekonomicky zranitelnější.

Všechny zásahy do rozvoje sektoru soukromého vysokého školství by měly být činěny po řádné rozvaze a diskusi se školami samotnými a jejich reprezentacemi. Jen tak se třeba za dalších deset let budeme moci chlubit svými českými „Harvardy“, které nám zatím při vší úctě chybějí.

***

Co se studuje na soukromých VŠ

Ekonomie 53/9

Humanitní obory 11/0

Informatika 4/0

Umění 9/5

Ekologie 3/0

Zdravotnictví 5/0

Právo 8/0

Zdroj: MŠMT. Čísla udávají počet oborů v bakalářském/ magisterském studiu

O autorovi| LUBOŠ CHALOUPKA, Autor je místopředsedou České konference rektorů a rektorem soukromé Univerzity Jana Amose Komenského Praha

Autor: