Jde o generaci, která mohla začít oficiálně publikovat o mnoho později, než by bývala sama - tenkrát - chtěla. Z dnešního pohledu však má zas tu výhodu, že nemusí vysvětlovat, proč vyšla jakási nezralá prvotina. Na druhou stranu se tento „nenormální“ vývoj odrážel v tom, že sbírky autorů byly často jakýmisi výbory z delších období.
To se také týká především Jiřího Staňka. Debutoval soukromým tiskem Hrací automat (1979) ještě během farmaceutických studií v Bratislavě. Další knihy ale následovaly až po roce 1989. Celkem lze napočítat šest sbírek a čtyři bibliofilie. Tedy nijak závratné číslo na to, jakou má Jiří Staněk rukopisnou produkci.
Z výborů, kterými byly dosud vydané sbírky, se nyní pokusil sestavit velký, reprezentativní výbor nakladatel Martin Reiner. A probíral se nejen publikovanými soubory, ale také rukopisy a v Pornofilii se zaměřil na Jiřího Staňka jakožto autora, „v němž vždycky nejlépe a nejraději čtu silné až nezvladatelné nápory pudů, nad něž do výšky trčí ten sexuální“.
Sám autor své texty často označuje za „pornografické“, odtud tedy i název knihy. Nicméně žádné rýmy typu „Denis -penis“ či „pysky - z misky“ tu nenajdeme. Sexuální téma je sice přítomno, ale nikoliv prvoplánově - ostatně Staňkovy texty na jednu stranu působí rozevlátě, na druhou stranu ale také značně zahuhlaně, jsou plné soukromých odkazů.
V básních se vedle intimních motivů často objevují vzpomínky na rodné Brno, na dobu dospívání, maturování a také voyeurismus týkající se života dnešních mladých. Samostatné oddíly mají též dedikace, tedy básně zabývající se Máchou, Ortenem či Babelem. Martina Reinera je tedy třeba pochválit za bohulibý nápad, za snahu ještě jednou představit Jiřího Staňka. O tom, zda se jedná o výrazný nakladatelský či tvůrčí čin, ale rozhodne až někdo jiný. Budoucnost.
***
MINIRECENZE
Pornofilie
Jiří Staněk
Vydalo nakladatelství Druhé město, Brno 2009. 228 stran.
