Na rozdíl od drobných ptačích druhů, které mohou najít pomoc u krmítek, se dravci a sovy v přírodě téměř nedají přikrmovat, protože jsou zvyklí si potravu ulovit.
„Poměrně často nás teď někdo upozorňuje na to, že je někde káně, které je na tom tak špatně, že se dá snadno chytit,“ uvedl například Jiří Hladovec, vedoucí stanice ochrany fauny v Pavlově na Havlíčkobrodsku. Ptáky někdy nelze zachránit, protože jsou tak vyhladovělí, že už ani nepřijímají potravu. „Některá káňata se nakrmí, odpočinou si a dá se říci, že jsou v pořádku,“ dodal.
V pavlovské stanici přibylo od začátku roku 12 dravců a sov, kromě káňat to byla třeba poštolka s částečně omrzlým křídlem a sovy kalous ušatý a puštík obecný. „Kalousi se teď drží i u silnic, protože tam hledají potravu. Stane se i to, že přijdou k úrazu od auta,“ podotkl Hladovec.
Ve stanici dravcům dávají mrtvé myši. „Když je dostanou až k zobáku, tak si je vezmou. Hodně vysílení ptáci se krmí po kouscích pinzetou,“ přiblížil Hladovec.
Vyšší úhyny ptáků pozorují také ochránci přírody na Pelhřimovsku a na Žďársku. „Je to hodně o sovách a dravcích, ale i o jiné zvěři, pokud není přikrmována,“ poznamenal Jaromír Čejka ze Správy CHKO Žďárské vrchy.
Pavlovští ochránci ale nepředpokládají, že by byl ohrožen výskyt některého z běžných druhů dravců a sov na Vysočině, protože na nedostatek potravy doplácejí hlavně slabší jedinci.
