Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Dubček se v roce 1968 podělal hrůzou, řekl Zeman na slavnostním večeru na Hradě

25 let svobody

  19:42aktualizováno  21:22
PRAHA - Nekomunističtí ministři, kteří v roce 1948 podali demisi, byli podle prezidenta Miloše Zemana blbí. Někdejší první tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček patřil mezi ty, kteří se v roce 1968 podělali hrůzou, za vznik svobodného Československa po roce 1989 může tehdejší sovětský prezident Michail Gorbačov.

Miloš Zeman během projevu na slavnostním večeru na Pražském hradě k zahájení oslav 100 let od vzniku Československa a 25 let od vzniku České republiky. foto: Pražský hrad

Zeman to v úterý uvedl v projevu na slavnostní večeru na Pražském hradě k zahájení oslav 100 let od vzniku Československa a 25 let od vzniku České republiky, kterého se zúčastnili mimo jiné premiéři Česka a Slovenska Andrej Babiš a Robert Fico.

Rozdělený národ

Hlava státu ve svém vystoupení hodnotila mimo jiné důležité milníky československé i české historie 20. století. „Kdyby nebylo několika blbých ministrů, kteří podali demisi, pak by nebylo možné, aby se Klement Gottwald zaklínal ústavností tohoto komunistického puče,“ uvedl prezident k únorovým událostem roku 1948.

Celý projev si můžete přečíst na oficiálních stránkách Pražského hradu.

Zeman také uvedl, že bylo vhodné se zamyslet, proč se po okupaci Československa v roce 1968 vojsky Varšavské smlouvy našel mezi tehdejší politickou elitou jediný statečný člověk František Kriegel a „proč se všichni ostatní podělali hrůzou“.

Co říká historik Tůma

1948 - „blbí ministři“
„Pan prezident to řekl ve velmi hutné zkratce, spojil dvě věci. Jedna je promyšlenost a úspěšnost taktiky nekomunistických ministrů. Ukázalo se, že neměli dobře rozmyšleny další kroky a napomohli situaci přivést do krizového momentu. Jejich jednání bylo morálně pochopitelné, ale skutečně nepromyšlené. Ale to nic nemění na tom, že únor 1948 byl neústavní, ať se Gottwald zaklínal, čím chtěl. Komunisté by krizi stejně vyvolali a nenechali by situaci dojít k řádným volbám. Celé se to dělo pod pohrůžkou násilí a do jisté míry i násilím.“

1968 - „všichni se podělali hrůzou kromě Kriegela“
„Je pravda, že z těch, kdo odjeli nebo byli odvlečeni na jednání do Moskvy, jediný Kriegel dohodu nepodepsal. Byl ale v trochu jiné situaci, neúčastnil se přímo jednání, přivedli ho až na konci. V jejich úvahách hrála tehdy roli obava z obětí na životech, nevěděli, co se dělo v Československu, nepodezíral bych je z obavy o sebe sama. Důležité je, že to všechno byli komunisté, dohodu viděli jako jediné východisko. To, že se vrátí na místa ve vládě, z nichž byli odvedeni, považovali za jistý kompromis dohody. Byli zvyklí spoléhat a poslouchat rozhodnutí Sovětského svazu. Jejich obava o to, co by se mohlo v Československu stát, tehdy byla legitimní, to až dnes víme, že Sověti nechtěli střílet do tisíců lidí.“

1989 - „Gorbačovova role“
„Gorbačovova politika vůči východní Evropě byla v té době známa, bylo jasné, že tentokrát tanky nepřijedou. Ale je to jen jedna komponenta celkové situace. Režim už byl pro společnost zdiskreditovaný, lidé se báli, ale už mu nevěřili. Situaci už připravily opoziční aktivity i lidová hnutí, především v Polsku, ale i jinde. Můžeme se na to dívat i naopak, Gorbačov viděl a věděl, že už to dál nejde, že nemůže dalších dvanáct let posílat tanky, že situace je neudržitelná, také usiloval o hospodářskou spolupráci se Západem.“ 

„Mně zakazují vulgarismy, ale toto, doufám, vulgarismus není,“ poznamenal. Dodal, že tehdejším představitelům souhlas s okupací nepomohl. „Nejdřív dostaly tyto idoly funkci předsedy Federálního shromáždění, pak už jenom klesly na velvyslance v Turecku a pak už ani to ne,“ uvedl ve zjevné narážce na Dubčeka.

Prezident následně parafrázoval zásadu mnohých z prvních let normalizace, a to „musím zůstat ve své funkci, protože jinak by tam přišla ještě větší svině, než jsem já“. Tato zásada vedla k hluboké zkáze tehdejšího Československa a k hluboké demoralizaci, uvedl prezident.

Pád komunismu nezpůsobili disidenti, řekl Zeman

Zeman také uvedl, že pád komunistického režimu v Československu nezpůsobilo disidentské hnutí Charta 77, ale sovětský vůdce. „Byl to Gorbačov, který způsobil, že se rozpadlo sovětské impérium a že Československo se vymanilo ze sovětských spárů. Myslím, že bychom mu měli vyjádřit svoji úctu,“ dodal.

Oldřich Tůma, historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd řekl LN, že prezident ve svém hodnocení použil zkratky, které „spíš zatemňují, než vysvětlují“, protože v každé ze zmíněných událostí část okolností opomíjí.

Samostatná Česká republika má delší trvání než prvorepublikové Československo, připomenul prezident Zeman. „Stejně jako Slovensko se můžeme radovat z toho, že jsme bezpečnou a prosperující zemí,“ řekl. „Nic nám téměř nehrozí, pokud naše vlastní hloupost nám nedovolí, abychom na naše území umístili lidi, kteří sem nepatří,“ podotkl. Letošní rok by měl být podle Zemana také připomínkou 1000 let české státnosti.

Fico v projevu ocenil úspěch obou zemí a jejich „vztahy vzájemných půjček důvěry“. Na Zemanovi si váží toho, že český prezident „řekne, co chce“. „Máte prezidenta, který přesně ví, že svět má čtyři světové strany,“ uvedl Fico. Řekl, že je Zemanovým dlužníkem a popřál mu, „aby se všechny jeho osobní ambice naplnily v plném rozsahu“. Zeman tento měsíc obhajuje funkci prezidenta.

Miloš Zeman přichází na slavnostní večer na Pražském hradě k zahájení oslav 100...
Miloš Zeman pronáší projev během slavnostního večera na Pražském hradě k...
Autoři: , ,