Projekt Kalibro, který vznikl v polovině 90. let, se od začátku zaměřuje spíše na podporu změn ve školství než na striktní měření znalostí a dovedností.
Ještě dříve, než jsme se z mezinárodního měření PISA dozvěděli, že čeští žáci pokulhávají ve čtení s porozuměním, zkoumali tento problém právě lidé z Kalibra. Pomáhali tak učitele přesvědčovat, že číst neznamená jen rozeznávat slova a věty.
Testy Kalibro se zaměřují také na to, zda žáci dokáží použít své znalosti v nové situaci. To podle nich začíná už tím, zda poznají, které známé poznatky jsou v takové situaci důležité a které ne.
Vybírat odpověď není z čeho I proto Kalibro téměř nepoužívá známý formát „za A, za B, za C, zaD - vyber jedinou správnou odpověď“. V testech Kalibro žáci nejčastěji posuzují pravdivost šesti až devíti tvrzení vztahujících se k dané situaci - aniž by předem věděli, kolik pravdivých mezi nimi je. V matematice pak počítají, jak jsou zvyklí.
Před několika lety začalo Kalibro připravovat i testy tvořené takzvanými otevřenými úlohami. Tyto úlohy nemají nabídku - žáci své odpovědi tvoří sami, což je přirozenější situace než vybírat z nabídky.
