Pondělí 24. června 2024, svátek má Jan
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Dvacet let od vraždy Laury Palmerové

Česko

Seriál, jaký tu ještě nebyl.

Přesně to si mohli říct první diváci amerického seriálu Městečko Twin Peaks, jehož úvodní díl byl odvysílán 8. dubna 1990.

Na koho nemůžete zapomenout? Na Dámu s polenem? Démona Boba? Ezoterického agenta FBI Coopera? Nebo snad na nahou středoškolskou krasavici Lauru Palmerovou zabalenou v igelitu, kterou jako první objevili američtí diváci přesně před 20 lety?

„Plán zněl tak, že natočíme za týden pilotní film a pak se jede domů. Jenže oni to nakonec opravdu odvysílali a každý byl hotový z toho, jak dobré to je,“ vzpomíná v britském Guardianu na první natáčení Městečka Twin Peaks Kyle MacLachlan, jinak představitel ústřední role zenového detektiva FBI Dalea Coopera. Už předtím sice hrál pro režiséra Davida Lynche hodně bizarní postavy (Jeffrey Beaumont v Modrém sametu), ale tohle bylo něco jiného. Zatímco ostatní americké televize vysílaly oddechové soap opery, tak Lynch spolu se scenáristou Markem Frostem přesvědčili stanici ABC, aby pustila do hlavního vysílacího času zmatený děj z jednoho zapadlého městečka ve státě Washington, kde skoro každý skrývá před ostatními své běsy. Navíc divák brzo pochopil, že si s ním Lynch s Frostem hrají. Děj byl v podstatě nedůležitý, protože se vzpíral veškeré logice. Šlo mnohem spíše o bizarní momenty, o kterých se pak druhý den mohli diváci v práci přít s kolegy, co vlastně znamenaly.

Hlavně tomu nerozumět Žádná jiná „nekonečná“ televizní série pravděpodobně tak nepodporovala divákovu fantazii jako právě Městečko Twin Peaks. Mnohoznačné situace, inspirace sny a psychologicky cíleně neucelené postavy – to vše motivovalo diváky vytvářet si svůj neopakovatelný děj seriálu a motivy postav. A nejen diváky. I herce. Michael J. Anderson, který hrál tancujícího trpaslíka mluvícího pozpátku v kultovním Cooperově snu, po letech říká: „David Lynch dělal vše pro to, aby si byl jistý, že ději nerozumíme. Pokud jsme ho chápali, byl to problém.“ Takže z toho vyplývala logicky jediná možnost, jak vést herce: „Nikdy mi nepopsal moji roli. Na Peaks se dívám tak každých pět šest let a vždy to chápu úplně jinak.“ Sám Lynch děj seriálu nikdy nepovažoval za tu oblast, kde by měl dokazovat své mistrovství. Raději „s potěšením vytahoval na denní světlo právě ty utajované skutečnosti, jež člověka naplňují vnitřním děsem“, jak později řekl. Detektivní zápletka okolo vraždy místní středoškolské blonďaté krásky je v podstatě jen to, co mu první přišlo pod ruku. Původně totiž byl Lynch najat Warner Bros., aby zrežíroval film o tajném životě Marilyn Monroe podle jednoho bestseleru. Z toho pak sešlo, nicméně idea ženy s tajemstvím se Lynche už nepustila. Jestliže děj pro Lynche nehrál tak důležitou roli, neznamená to ale, že příběh za nic nestojí. Lynch a Frost dokázali geniálně zařadit okamžité inspirace do nejistě se rozvíjejícího děje. Známá je tato historka: Jestli něco Lynch a Frost před začátkem série věděli najisto, pak to, že vrahem Laury má být její otec Leland. Jenže pak se při jednom záběru, kdy Laura s děsem hledí na zrcadlo, do scény připletl kostymér Frank Silva.

A stal se díky své nezaměnitelné vizáži pravým vrahem, nadpřirozeným démonem Bobem, který opanoval tělo Lauřina otce. Zjevení démona Boba drželo Lynche až do konce série, kdy v závěrečné scéně celého seriálu zjevně už šílený agent Cooper při čištění zubů znenadání rozbije hlavou zrcadlo a v rozbitém skle se zjeví právě Bob. Krutý Lynch se tak loučí s diváky tím, že Bob opanoval jedinou bezvýhradně pozitivní postavu.

Zatraceně dobré kafe!

Samostatnou kapitolou jsou hlášky ze seriálu. Pokud se někdo s výrazem jednoduššího člověka napije kávy a zasakruje: „Zatraceně dobré kafe“, případně zakousne třešňový koláč, pak sedíte před agentem Cooperem. Pokud vám někdo sdělí, že „sovy nejsou tím, čím se zdají být“, pak cituje Obřího muže, který na začátku druhé série dává vodítka postřelenému Cooperovi k dalšímu vyšetřování (tuto proslulou, leč blábolivou větu si do úvodu své knihy Smrt ve středu dokonce zařadil například i prezidentský vicekancléř Petr Hájek).

Kované příznivce seriálu lze také pobavit například nasloucháním polenu či debatou o nehlučných jezdcích na záclony. Je až neuvěřitelné, že takovýto nesmyslný seriál dokázal zlákat od Melrose Place a podobných oddychovek až 16 milionů amerických domácností. Vývoj seriálu dal také Lynchovi za pravdu, že seriál není pro většinové diváky na hranici sledovatelnosti. Když totiž v reakci na klesající sledovanost televize ABC rozhodla, že Lynch s Frostem mají divákům předhodit vraha Laury, následující díly už ztratily pro mnohé Američany kouzlo naprosté bezradnosti ohledně děje. „Jakmile se vražda vyřešila, šlo to z kopce. Vyšetřování bylo jako slepice snášející zlatá vejce. A oni vám řeknou: Podřízni slepici,“ lamentoval později Lynch.

Po Twin Peaks je už všechno možné Když v roce 1991 po třiceti dílech seriál skončil, bylo jasné, že se něco změnilo. Za prvé bylo jasné, že se na mysteriózním příběhu dá ještě nějak vydělat (to platí pro série DVD, prodeje do zahraničí, dokonce videohry, méně už pro komerčně neúspěšný Lynchův film Twin Peaks: Ohni, se mnou pojď). Důležitější ale bylo, že se hollywoodským scenáristům značně rozšířil obzor, okolo čeho mohou stavět příběh. „Kreativní lidé dostali svobodu zkoumat jiná témata. Rodily se pak netypické show: Wild Palms, Northern Exposure nebo Akta X. Ukázalo to lidem, kteří rozhodují, co půjde na obrazovku, že diváci jsou otevření i něčemu méně tradičnímu,“ shrnul odkaz seriálu MacLachlan.

To platí samozřejmě pro Západ. Nicméně i v tuzemsku seriál hodně změnil. Relativně brzo ho zde uváděla Česká televize (poprvé v roce 1993). V záplavě repríz normalizačních seriálů a nepovedených prvních českých pokusů o moderní prime-timový seriál zapůsobilo Twin Peaks jako zjevení. Nekonečné snímání brusky ve znělce spolu se záměrně kýčovitou hudbou Angela Badalementiho mohly u někoho evokovat, že se rozbíhá další budovatelský seriál okolo manuálně pracujících a třídně uvědomělých lidí. Leč brzo bylo jasné, že v tomhle seriálu je to s psychologií postav o poznání složitější.

***

Původně byl Lynch najat Warner Bros., aby zrežíroval film o tajném životě Marilyn Monroe. Z toho pak sešlo, nicméně idea ženy s tajemstvím se Lynche už nepustila.

O autorovi| DAVID KLIMEŠ, novinář

Autor:

Objemné plenky mohou způsobit horší paměť
Objemné plenky mohou způsobit horší paměť

Není asi velkým překvapením, že dostatek vhodného pohybu je pro správný vývoj miminka naprosto zásadní. Jen málokdo si ale dokáže představit, co...