Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Dvojitá dávka Škréty

Česko

Karel Škréta, zakladatel české barokní malby, ve Valdštejnské jízdárně i v Jízdárně Pražského hradu

Výtvarný pátek - Barokní mistr, dvě ceny pro současné umělce a zdravá skepse Dominika Langa

Karel Škréta je jistě nejvýznamnějším ze zakladatelů českého barokního malířství. Tomu odpovídá i péče věnovaná přípravě rozsáhlé výstavy hlavním kurátorem Vítem Vlnasem, který se barokním uměním již léta systematicky zabývá. Chtěl bych připomenout, že před několika lety připravil snad až příliš rozsáhlou výstavu nazvanou Sláva barokní Čechie, ve které za precizní heuristickou prací poněkud pokulhávala až bezbřehá koncepce.

Tentokrát má však expozice přesně určený rytmus a proporce. Jsou v ní zastoupeny všechny oblasti malířova značně rozsáhlého díla. Jako důležitý doplněk tu najdeme i sochařské práce několika autorů, významně reprezentující umění rozporuplného 17. století, kdy docházelo k zásadním změnám ve společnosti a kdy se Evropa sužovaná třicetiletou válkou dlouho vzpamatovávala z jejích následků. Karel Škréta však patřil k umělcům, kteří se dokázali prosadit i ve složitých dobách a neměli nouzi o významné zakázky, ať už ze strany církve, nebo světských zadavatelů.

Vrchol v Pašijovém cyklu Instalace v obou výstavních prostorech má logickou stavbu, představuje umělcovu tvorbu rozdělenou jak podle časových souvislostí, tak podle základních tematických okruhů. V první části se návštěvníci setkají s řadou oltářních obrazů, v nichž jejich autor přirozeně počítal s monumentálními chrámovými prostory. V mnohých z nich se projevil jako mistr složité, ale přitom jasně utvářené skladby. Zvlášť v pozdním období se projevuje jeho velkorysé malířské cítění, kdy modeloval prostor výraznými a přitom citlivými přechody světla. Měl vyhraněný smysl pro celek, ale uměl podtrhnout i důležité detaily.

Přesvědčivě ztvárňoval konkrétní biblické příběhy, uplatňoval v nich bohatou představivost, ale přitom se držel zadání. Spojení se sochami od Škrétova současníka Jana Jiřího Bendla (který se mu vyrovnal) a některých z dalších sochařů koncepci zajímavě oživuje.

V oblasti portrétní tvorby slavil malíř s ubíhajícím časem stále větší úspěchy a dostával zakázky od čím dál významnějších osobností. Vrcholem je určitě podobizna Maxmiliány ze Šternberka, kterou malíř portrétoval s typickým střízlivým pohledem a zároveň s citem pro vyjádření psychologických nuancí. Portrét Ignáce Jetřicha Vitanovského z Vlčkovic dokládá vyzrálost pozdního období, kdy se prohlubovala umělcova schopnost vystižení vnější podoby i vnitřního života zobrazovaných osob.

Vyvrcholením celé expozice je ovšem vyzrálý Pašijový cyklus z posledních let malířova života, ve kterém se Škréta vyrovná velkým osobnostem evropské malby. Autoři koncepce také naznačili jeho přímou souvislost s dřívější či soudobou tvorbou německých a italských malířů, konkrétně s Albrechtem Dürerem, Ludovikem Carraccim a Tizianem. Pro zdůraznění souvislostí je důležitý střídmý výběr z tvorby tehdejších českých malířů, mezi nimiž se Škrétovu mistrovství zřejmě nejvíc přiblížil Matěj Zimprecht.

Pro výstavu se podařilo vedle známých a prověřených obrazů získat i nově objevená či po dlouhou dobu nezvěstná díla. Jsou tu i cenné kresby, grafické listy a dokumenty o umělcově životě. Vedle děl z českých institucí se tu nacházejí exponáty zapůjčené z Německa, Itálie, Rakouska a Spojených států amerických. Expozici, která probíhá zároveň v hradní a Valdštejnské jízdárně, doprovází objemný a důkladně zpracovaný katalog. Vědomí tradice Závěrem bych chtěl zdůraznit, že gotické a barokní umění reprezentovalo již několikrát s mimořádnými ohlasy naši kulturu v zahraničí a že je nutné se k velkým epochám a osobnostem čas od času vracet a pohlédnout na jejich přínos z hlediska nových výzkumů. Vít Vlnas s týmem archivářů a historiků tak navazují na práci dřívějších odborníků na staré umění, jako byli či dosud jsou Jaromír Homolka v oblasti gotického umění, Pavel Preiss či Jaromír Neumann v manýristické a barokní malbě a sochařství. Staré české umění svou kvalitou zaujalo ve Francii, Spojených státech amerických i dalších zemích. Můžeme se jím chlubit stejně jako velkými průkopníky moderního umění (František Kupka, Jindřich Štyrský, Toyen, Josef Šíma, Jiří Kolář...). Proto jsou komplexně zpracované výstavy, jako je právě probíhající Škrétova, tak nezbytné pro poznání kontinuity vývoje, bez kterého se pochopitelně nemůže rozvíjet ani současné umění.

***

Karel Škréta - doba a dílo

Jízdárna Pražského hradu a Valdštejnská jízdárna 26. listopadu 2010 - 10. dubna 2011

O autorovi| JIŘÍ MACHALICKÝ, Autor je historik umění a kurátor

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!