Vyplývá to z návrhu na zpřísnění rozpočtových sankcí, který včera zveřejnila Evropská komise. Případní rozpočtoví hříšníci ale budou mít poměrně velkou šanci na vrácení peněz, pokud se budou snažit nadměrné rozpočtové schodky a celkové zadlužení napravit. Česka se sankce netýkají, protože neplatí eurem.
Pokud by se ovšem česká vláda rozhodla evropskou jednotnou měnu přijmout, výše případné pokuty by mohla přesáhnout sedm miliard korun. Sankce, pokud s nimi budou souhlasit členské státy a Evropský parlament, se naopak budou týkat Slovenska. To by v případě nezodpovědné rozpočtové politiky zaplatilo zhruba 126 milionů eur, tedy asi 3,15 miliardy Kč.
Nic není zadarmo „Tlak, pod nímž jsme se ocitli během krize, jasně ukázal, že více než kdykoliv jindy platí známá pravda, že nic není zadarmo. Ani schodkové hospodaření není zadarmo,“ řekl šéf Evropské komise José Barroso.
Pokuty budou hrozit zemím, které v případě ročního rozpočtového schodku překročí hranici tří procent HDP. Ta sice zůstává stejná jako doposud, ale v historii za tento přečin byla potrestána jen jedna země, konkrétně Portugalsko. Nově by měly být pokutovány i země, jejichž celkové zadlužení přesahuje 60 procent HDP. Sankce jim ovšem budou hrozit jen v případě, že v průběhu tří let nesníží zadlužení nejméně o dvacetinu.
Pokračování na straně 17
EU potrestá dlužníky pokutou
Dokončení ze strany 13
Rozpočtoví hříšníci budou mít značnou šanci peníze za pokuty získat zpět.
Celý mechanismus bude rozdělený do tří fází. V první z nich, kdy se ukáže, že daný stát neplní svá rozpočtová předsevzetí, bude muset do Bruselu složit vklad ve výši 0,2 procenta HDP, z nějž mu ovšem poplynou úroky. Ve druhé fázi, kdy EU bude muset proti zemi přijmout některá nápravná opatření, se úroky z vkladu rozdělí mezi členské státy. Teprve ve třetí fázi, kdy se případnému provinilci nepodaří napravit vlastní hospodaření, peníze propadnou Unii.
Evropská komise bude nově sledovat i nerovnováhy v eurozóně a bude nutit členské státy k jejich nápravě. Pokud neuspějí, čeká je pokuta ve výši 0,1 procenta HDP. To se týká především států, které rychle ztrácejí konkurenceschopnost. Z návrhu komise ale vyplývá, že Brusel by nejspíš chtěl postihovat i země, které například vykazují obrovské přebytky zahraničního obchodu, tedy například Německo. Takový návrh má ovšem velmi malé šance na úspěch.
Komise se rovněž podle očekávání snaží obrátit samotný mechanismus uvalování sankcí. Zatímco dosud o nich musely rozhodnout členské státy na návrh komise, nově by měly být automatické. Uvalení pokut by pak mohl zabránit jen nesouhlas kvalifikované většiny ministrů financí EU.
Sankce pro země mimo eurozónu by měla komise navrhnout až časem. Lze ale předpokládat, že budou o něco mírnější a zaměří se především na příliv evropských dotací, což částečně potvrdil i eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Olli Rehn.
