ATÉNY Se záchranou Řecka rozhodně nebudou pomáhat ostatní země Evropské unie, prohlásil včera Jürgen Stark, člen bankovní rady Evropské centrální banky. Kurz eura na to okamžitě zareagoval poklesem vůči dolaru.
Neexistuje plán B Rozbouřené finanční trhy se pokoušel uklidnit řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu. Prohlásil, že Řecko „nemá žádný plán B“ kromě šetření, „neočekává, že by někdo splácel jeho dluhy“ a „nebude potřebovat žádnou cizí pomoc“.
Podle údajů z listopadu minulého roku byl řecký deficit veřejných rozpočtů za rok 2009 ve výši 12,7 procenta HDP. Řecký internetový zpravodajský server Ta Nea ale uvedl, že by mohl být 14,5 procenta HDP. Řecký veřejný dluh je okolo 113 procent řeckého HDP a příští rok se vyhoupne na více než 120 procent.
Řecko tak bude jasně nejzadluženější zemí Evropské unie a navíc kvůli zhoršující se ekonomické situaci země také státem, který bude mít největší potíže v dohledné době zadlužení snížit. Všechny země platící eurem, k nimž Řecko patří, by přitom podle evropských pravidel měly mít schodek do tří procent HDP a zadlužení dlouhodobě pod 60 procent HDP. Pokud některá země pravidlo o výši deficitu dlouhodobě neplní, mohou z Bruselu přijít sankce od zastavení peněz z evropských fondů až po pokutu.
Řekové slibují, že svůj deficit dostanou pod tři procenta HDP do roku 2012. To je o rok dříve, než byl původní slib řeckého premiéra Jorgose Papandreua z konce loňské roku. Včera přijela do Atén delegace expertů Evropské unie, která má diskutovat o řeckém plánu snižování deficitu. Oficiálně plán Řecko pošle do Bruselu na konci ledna.
Zatím se zdá, že řecká vláda plánuje spíše krátkodobá opatření. Větší změny – například reforma důchodového systému, reforma zdravotní péče nebo trvalé snížení platů či počtu státních zaměstnanců – budou brzdit odbory a opozice uvnitř vládní socialistické strany PASOK, napsala agentura Reuters. Finančníci chtějí reformu penzí Premiér Papandreu sice slibuje, že „rok 2010 bude rokem velkých změn“, ale není jisté, zda přesvědčí opozici. „Trhy chtějí vidět dlouhodobá opatření, nikoliv krátkodobá, aby bylo zřejmé, že stabilizace státních financí je trvale udržitelná,“ prohlásil ale Marion Dezenter, ekonom mezinárodně působící německé banky Helaba Landesbank.
Podle zatím zveřejněných informací počítá premiér se škrty ve výdajích na propagaci Řecka jako cíle turistů a na ministerstvu obrany. Chce „zmrazit“ nabírání dalších zaměstnanců ve státní správě na plný pracovní poměr a omezit odměny manažerům ve státních podnicích. Plánuje i desetiprocentní snížení platů u „podpůrných“ služeb ve veřejném sektoru a snížení výdajů na sociální zabezpečení o deset procent. Úspory by se ale neměly týkat rodinných přídavků. Zvyšovat se mají i spotřební daně na cigarety a alkohol.
***
Reakce ECB „Trhy klamou samy sebe, když si myslí, že ostatní členské státy (Evropské unie) jednou sáhnou do peněženky, aby Řecko zachránily. Smlouvy (o evropském společenství) počítají s klauzulí, která žádnou záchranu (členských zemí před bankrotem) nepředpokládá. A pravidla je třeba dodržovat.“ Jürgen Stark, člen bankovní rady Evropské centrální banky (ECB) v rozhovoru pro italské noviny Il Sole 24 Ore
