„Vedli jsme debatu o tom, jestli je potřeba posílit pravomoci evropského žalobce, nebo dalších institucí, které by mohly účinně bránit ruským pokusům o ovlivnění politiky,“ řekl Fiala novinářům. Státníci si podle něj vyměňovali názory, co by v tomto ohledu mohly jednotlivé státy dělat. „Je potřeba tomu aktivně čelit,“ dodal.
Český premiér a jeho belgický protějšek Alexander De Croo v této souvislosti poslali dopis představitelům unijních institucí a lídrům členských států, v němž informovali o závěrech vyšetřování ruských pokusů vměšovat se do chodu Evropského parlamentu a do voleb. De Croo dopis sdílel na síti X. Mimo jiné se v něm píše, že pokusy o vměšování „zahrnovaly předání hotovosti, především v České republice“.
Russian interference in electoral processes across Europe is happening as we speak.
They intend to disrupt our democracies.
Together with @P_Fiala we will bring this to the table of #EUCO https://t.co/TeSFEetOl8
Česká Bezpečnostní informační služba (BIS) v březnu oznámila, že se jí podařilo „odhalit a zmapovat“ aktivity vlivové sítě financované z Ruska působící v zemích EU, a potažmo v Evropském parlamentu. Česká vláda v reakci uvalila sankce na několik fyzických a právnických osob, včetně mediální společnosti Voice of Europe. Ve zveřejněném dopise Česko vyzývá k jejich zařazení i na evropské sankční seznamy, což Belgie podporuje.
O konkurenceschopnosti a prosperitě EU
„Snažili jsme se shodnout na některých formulacích, které se týkají konkurenceschopnosti a hospodářského růstu. Shodu jsme našli,“ řekl novinářům po jednání Fiala. Z hlediska Česka je podle něj důležitá, že je kladen důraz na propojení vysokorychlostních tratí či na malé a střední podniky, důraz na příznivé podnikatelské prostředí, snižování byrokracie, omezení nadbytečné regulace.
„Závěry obsahují také věci, které jsme prosazovali – omezení dovozu zemědělských produktů z Ruska a Běloruska,“ dodal.
Rozsáhlou zprávu italského expremiéra Letty dostali unijní lídři teprve v úterý odpoledne a není tedy jasné, zda se jim podařilo si ji do detailů prostudovat. Česká republika uvítala, že návrh závěrů z jednání obsahuje část o zemědělství, kde se mimo jiné hovoří o překonávání překážek, kterým farmáři v EU čelí.
Zpracováním asi 150stránkové zprávy o budoucnosti evropského jednotného trhu pověřili evropští lídři Lettu v loňském roce. Bývalý italský ministerský předseda při jejím sestavování absolvoval přes 400 jednání v 65 evropských městech, uvádí se ve zprávě.
Letta v dokumentu upozorňuje, že při vzniku unijního jednotného trhu v minulém století byla z integračního procesu vynechána trojice sektorů – finance, elektronická komunikace a energetika, které byly považovány za příliš „strategické“ a proto ponechány v režii národních států.
Nyní je však podle Letty třeba změnit přístup, jelikož partneři i oponenti EU jsou ekonomicky asertivnější, EU čelí stárnutí populace a geopoliticky vypjatý svět prožívá rychlý vývoj na poli digitálních technologií.
S @vonderleyen v Bruselu. 👍🏻🇪🇺 https://t.co/gj1vYDd6YY
Z návrhu závěrů summitu EU vyplývá, že unijní lídři by mohli podpořit investice do digitální infrastruktury, jako jsou 5G a 6G sítě či umělá inteligence, zasadit se o vytvoření odolnějšího sektoru zemědělství, mimo jiné uvalením dalších cel na běloruské a ruské produkty, a vytvořit „skutečně jednotný evropský kapitálový trh“.
S některými body, například ohledně sjednocení pravidel o insolvencích a zdanění firem, nicméně česká strana společně s devíti dalšími zeměmi ve středu nesouhlasila. Zatím tedy není jasné, na jakých opatřeních ohledně konkurenceschopnosti se lídři členských zemí ve čtvrtek shodnou.
