Pondělí 17. června 2024, svátek má Adolf
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Evropskou cenu získali Rumuni

Česko

V sobotu večer se v Berlíně udílely Evropské filmové ceny. Na jejich jubilejním dvacátém ročníku triumfoval rumunský snímek 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny. Letošní ceremoniál přinesl ale také varování ohledně prestiže a smyslu samotného ocenění.

BERLÍN Když se v roce 1988, tenkrát ještě v Západním Berlíně, sešlo několik významných osobností evropského filmu k udělování prvních Evropských filmových cen, nikdo ještě netušil, jakými převratnými změnami starý kontinent v následujících letech projde. Jelikož ale už tenkrát zasedli vedle jmen jako Bernardo Bertolucci, Isabelle Huppertová, Wim Wenders nebo Ben Kingsley také umělci reprezentující kulturu za železnou oponou – István Szabó, Krzysztof Zanussi a Nikita Michalkov –, signál, že Evropa je pouze jedna a žádná zeď ideologií ji nemůže rozdělit, byl jasný.

A když pak o něco později vyzval Jiří Menzel členy akademie, aby podepsali dopis za propuštění Václava Havla z československého komunistického vězení, pořádně se zachvěla nejen ta pomyslná zeď, ale i ta konkrétní berlínská. Osmnáctkrát se pak po jejím pádu udělovaly Evropské filmové ceny. Berlín se každý druhý rok střídal s dalšími metropolemi, Paříží, Glasgowem, Londýnem, Římem, Barcelonou a naposledy s Varšavou. Filmová akademie zažívala své chvíle slávy, ale musela čelit také kritice, vzdala se svých sošek – Felixů –, které někomu až příliš připomínaly Oscary, a nahradila je bezejmennou trofejí.

Až příliš mnoho omluvenek od oceněných tvůrců

Kdo ví, kolik obyvatel Berlína, zchváceného, stejně jako naše města, předvánočním nákupním běsněním, něco o celé události vědělo, před zbrusu novými hotely Concordia a Suissôtel poblíž Kurfürstendammu (kdysi proslulé výkladní skříně prohnilého Západu), kam se sjela elita evropského filmu, stejně postával hlouček lovců autogramů. Protože evropský film má také své hvězdy, které se navíc (na rozdíl od svých amerických protějšků) neskrývají za hradbou bodyguardů. Jen kdyby se jich k takovému jubileu sešlo víc. Evropská akademie se snaží jasně říct: „Nechceme opakovat americký model!“ Srovnání se ale stejně neubrání. Fakt, že do Berlína nepřijela řada oceněných tvůrců a hvězd, je varující. Omluvili se třeba režiséři Giuseppe Tornatore (Cena diváků pro snímek Neznámá) a Jean-Luc Godard (Cena za přínos kinematografii), producentka Margaret Ménégozová (Cena Eurimage za úspěšné koprodukce), kameraman Frank Griebe (Parfém – Příběh vraha) a také momentálně první dáma evropského filmu Helen Mirrenová, oceněná za svůj bezkonkurenční výkon v Královně. Tento Oscary již ověnčený britský snímek patřil společně s rumunským vítězem festivalu v Cannes bezesporu mezi největší favority na Evropský film roku. V soupeření těchto dvou filmů se přitom odráží věčný svár provázející Evropskou filmovou akademii celých dvacet let od jejího vzniku: Královna Stephena Frearse je mistrně napsaný, zrežírovaný i zahraný kus (cenu za nejlepší scénář by si zasloužil víc než Na druhé straně Fatiha Akina), především je ale tím nejlepším příkladem inteligentní, komerčně úspěšné zábavy. Rumunský titul 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny je zase pronikavou autorskou výpovědí, mrazivým svědectvím o době komunistického diktátora Nicolae Ceauseska, jenž v zemi zakázal potraty. Síla filmu přitom tkví právě v jeho jednoduchosti. Mladý rumunský tvůrce Cristian Mungiu vypráví komorní příběh dvou studentek, z nichž jedna otěhotní a musí řešit svízelnou situaci nelegálním, ale o to více ponižujícím způsobem. Cenu za nejlepší režii i poctu nejvyšší – Evropský film roku 2007 – si Mungiu bezesporu zaslouží. Rozhodně tedy není důvod ke skepsi. Náš kontinent má světu co nabídnout. Evropa staví dál na osobitosti jednotlivých kultur, na tradici národních kinematografií, je přitom schopna spojit síly a prostředky v úspěšných multikoprodukcích. A poté, co se k velké renesanci postupně zvedají i země z její východní části, pro které (včetně nás) musí být triumf rumunského snímku velkým povzbuzením, lze se dívat k budoucnosti evropského filmu s lehce optimistickým pohledem.

ceny 2007

Evropský film

4 měsíce, 3 týdny a 2 dny

(Rumunsko)

Evropský režisér

Cristian Mungiu (4 měsíce,

3 týdny a 2 dny)

Evropská herečka

Helen Mirrenová

(Královna, VB)

Evropský herec

Sasson Gabai (Bikur

hatizmoret, Izrael)

Evropský scenárista

Fatih Akin (Na druhé straně,

Německo)

Evropský kameraman

Frank Griebe (Parfém – Příběh

vraha, Německo)

Evropský skladatel

Alexandre Desplat (Královna)

Evropský objev

Bikur hatizmoret (Izrael,

režie: Eran Kolirin)

Cena EFA za přínos filmu

Jean-Luc Godard

Cena za evropský přínos

světovému filmu

Michael Ballhaus

Cena diváků

Neznámá (Itálie, režie:

Giuseppe Tornatore)

Zvláštní cena EFA

Uli Hanisch za výpravu filmu

Parfém – Příběh vraha

Cena filmové kritiky –

FIPRESCI

Srdce (Francie, režie: Alain

Resnais)

O autorovi| ŠTEFAN UHRÍK (od spolupracovníka LN)

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!