Úterý 27. února 2024, svátek má Alexandr
130 let

Lidovky.cz

Česko

Europoslanci podpořili upevnění pravomocí EU, kývli i na návrh zrušení práva veta

ilustrační snímek foto: ČTK

Evropský parlament hlasoval v půlce listopadu o návrhu Výboru pro ústavní záležitosti, který se týká revize zakládacích smluv. Ta by kromě změn v oblastech, jako například školství nebo životního prostředí, znamenala také zrušení práva veta pro členské země. „Evropané potřebují akceschopnou Evropu. Nemůžeme proto umožnit jedné zemi blokovat šestadvacet zbylých,“ říká o návrhu Pirát Marcel Kolaja.
  20:51

Pro návrh, který předložilo Německo a Francie, hlasovalo 291 europoslanců, 274 bylo proti a 44 se zdrželo hlasování. Poslanci tím podpořili upevnění role parlamentu a změnu mechanismů hlasování v Radě EU.

Konkrétně jde o zvýšení počtu rozhodnutí přijímaných kvalifikovanou většinou, a poskytnutí Parlamentu plnohodnotného práva zákonodárné iniciativy a možnost účastnit se na přípravě dlouhodobého rozpočtu.

Dokument obsahuje změny celkem v 65 oblastech. Návrh obsahuje dále také prosazení sdílených pravomocí Unie v oblastech energetiky, zahraničních věcí, vnější bezpečnosti a obrany, politiky vnějších hranic v prostoru svobody, bezpečnosti a práva a přeshraniční infrastruktury.

Návrh se dotkne také oblasti zdanění nebo možnosti iniciovat referendum na úrovni EU. Součástí návrhu je také zrušení práva veta pro jednotlivé členské země Evropské unie. Zprávu nyní projedná Rada ministrů pro evropské záležitosti 12. prosince.

„Nejde kvůli jedné zemi blokovat další"

Návrh kritizují čeští europoslanci z ODS i ANO. „Dnes jsme s Martinem Hlaváčkem a Ondřejem Kovaříkem jednoznačně odmítli návrh zrušit právo veta a dalšími způsoby oslabit členské státy a posílit ‚Brusel‘. Dlouhodobě tvrdíme, že EU může být silná jen skrze silné členské státy,“ uvedl po hlasování na síti X europoslanec za ANO Ondřej Knotek.

Podle europoslance Alexandra Vondry není změna smluv na pořadu dne. „Stačí se podívat na výsledky voleb všude po Evropě. Lidé viditelně chtějí ‚méně Bruselu‘ v životech svých i politickém životě svých zemí, ne více. Tlak na integraci už vyhnal z EU Británii, vojenskou, ekonomickou i kulturní velmoc. Fakticky EU strašně oslabil,“ uvedl Vondra pro iDNES.cz.

Debata o dalším směřování EU je podle něj potřebná. „Ale eurofederalisté namísto toho usilují o pokoutnou změnu smluv, aby volební výsledky v členských státech byly stále méně relevantní pro další vývoj,“ řekl a dodal, že jde pouze o exhibici Evropského parlamentu, protože s takovou změnou by musely souhlasit všechny členské státy.

Pro byli naopak všichni tři pirátští europoslanci. „Evropané potřebují akceschopnou Evropu. Nemůžeme proto umožnit jedné zemi blokovat šestadvacet zbylých. Bohužel, přesně to se dnes děje,“ komentoval hlasování Marcel Kolaja.

Příkladem nejednotného přístupu je podle něj i nedávná blokace peněz na obnovu Ukrajiny ze strany Maďarska.

„Orbán se neostýchá vzít si celou Evropu jako rukojmí pro své zájmy, třeba aby neoprávněně dosáhl na evropské peníze. Přitom ale celé Evropě znemožňuje efektivně pomáhat Ukrajině zavedením nových sankcí proti ruskému režimu Vladimira Putina nebo poskytnutím peněz Ukrajině,“ pokračoval.

Rozhodování jednomyslností v Radě Evropské unie o některých otázkách, jako jsou ty související s bezpečnostně-zahraniční politikou, bere podle Kolaji akceschopnost celé Evropě. Věří proto, že je na čase se jednomyslnosti například právě v oblasti bezpečnosti zbavit.

„Jsem rád, že k tomu Evropský parlament vyzval. Ostatně už dnes Rada Evropské unie rozhoduje v osmdesáti procentech případů kvalifikovanou většinou. A v těchto oblastech je Evropa mnohem efektivnější. Oblastí, kde se v Radě Evropské unie rozhoduje jednomyslností, je minimum,“ zakončil Kolaja.

Šance na přijetí návrhu jsou nyní nízké

Přestože návrh obsahuje celu řadu změn v různých oblastech, je to právě zrušení práva veta pro všechny členské země, který by bylo podle politologa Petra Kanioka naprosto zásadní.

„Kdyby se právo veta odstranilo, tak by to samozřejmě změnilo dynamiku a logiku fungování celého politického života. Zbývající úpravy jsou přece jenom kosmetické a myslím si, že by neměly takový dopad,“ vysvětlil Kaniok

Dodal také, že podle něj nehrozí situace, kdy by některé členské země odmítaly přijímání nových členů EU v případě, že by se změna smluv neprosadila.

„Myslím si, že tato hra se hraje jenom v úrovni politické rétoriky. Rozšiřování má své podmínky a postupy. Tam nelze říct, že když vy nám schválíte reformu smluv, tak zítra vstoupí státy západního Balkánu do EU,“ říká.

Podle něj by rychlé rozšíření a rychlá změna smluv mohla výrazně zvýšit konflikty v EU. „Výrazně by to zvýšilo odstředivé tendence, protože s většinovým hlasováním se mohou vyskytovat permanentní menšiny. Čili některé státy by v podstatě nemohly fungovat jako naprosto regulérní člen EU,“ zakončil s tím, že změna smluv je nyní okrajovým tématem, protože zemí, které se změnou nesouhlasí, je momentálně většina.

Podle českého ministerstva pro evropské záležitosti je třeba brát návrh EP jako vstup do případné diskuse o potenciální reformě EU. „Návrh není v tuto chvíli závazný, a i kdyby došlo k jeho projednání, je krajně nepravděpodobné, že by byl jako celek přijat, neboť navrhované změny zasahují do dělby kompetencí mezi unijními institucemi způsobem, který by naprosto změnil jejich rovnováhu,“ tlumočila českou pozici mluvčí ministerstva Veronika Lukášová.

Autor: