Rakousko a Švýcarsko, pořadatelské země Eura, byly v posledních týdnech plné vlastenců ze šestnácti zemí našeho kontinentu. Čtyři evropské státy tam ještě své zastoupení mají až do nedělního finále. Dospělí lidé, muži i ženy, si pomalují tváře národními barvami, na hlavách mají i stejně zbarvené vlasy či trojbarevné pleše a vyrazí za zvuku bubnů na stadiony. Ti, co zůstali doma, křepčí stejně pomalovaní na náměstích u velkoplošných obrazovek. Když jejich mužstvo zvítězí, vlastenci se namažou a slaví až do rána. Pokud jejich team prohraje, učiní totéž ze žalu.
I čeští fanoušci jsou takoví. Nevím jen, kde berou ty prapory. Na státní svátky jsem jediný v naší obci, kdo vyvěšuje českou vlajku. Asi je občané fanoušci mají schované někde ve skříni a třeba 28. října by je vytáhli snad jedině v případě, že bychom hráli v Edenu s Tureckem. Po sportovních úspěších je v Praze praporů, jako bylo blahé paměti na Letné v roce 1989. Od sametové revoluce se objevily tyto symboly státu ve větším množství, až když hokejisté vyhráli olympijské zlato v Naganu. Ještě pár dní potom se na Masarykově nádraží pod bustou TGM motali ožralí vlastenci zahalení do státních vlajek a z posledních sil sípali své „Mistři, mistři“.
Naše fotbalisty letos takto slavit nebudeme, ale aspoň bude (řečeno společně s Bohumilem Hrabalem) v českých fotbalových alejích o to méně nablito. Zato v Rusku se slaví a zřejmě bude slavit dál. Byl jsem nedávno v Petěrburku. Už to tam zase vypadá jako v Leningradě. Rusové jsou mistři světa v hokeji, vyhráli Euro song, Zenit Petrohrad je vítězem Poháru UEFA a sdělovací prostředky to vše označují za nová vítězství socialismu. Jako když Ota Zaremba zvednul na olympiádě těžkou činku a Rudé právo mi vysvětlilo, že se mi tím zvýšila životní úroveň.
V Česku se hledá trenér národního mužstva a ukončení reprezentační kariéry ohlásili pánové Koller, Galásek a Blažek. Místopředseda ÚV českého fotbalu, tedy ČMFS, soudruh Košťál, který má nového fotbalového lodivoda najít, řekl: „Být novým koučem reprezentace, zkusil bych Kollera přemluvit, ať nekončí. Honza půjde hrát do ruské Samary a tak si odtamtud určitě čas od času rád odskočí do reprezentačního týmu.“ Do národního mužstva se ovšem nedá odskakovat. A když je takových skokanů víc, tak to nakonec odskáče celá reprezentace. A tak ne ti tři výše jmenovaní, ale dvojciferný počet hráčů Brücknerova teamu by se měl odporoučet.
Mám rád fotbal. Chodím na stadiony i venkovská hřiště, a tak vidím, že to, co nám přináší televize třeba z anglické fotbalové soutěže, je vlastně úplně jiný sport než Gambrinus liga. Náš fotbal je takový evropský region, jako bude časem regionem Evropy i celá Česká republika. A tak je mi skoro jedno, koho vybere fotbalový ÚV. Mě zajímá, kdo bude příštím premiérem. Aby to nebyl někdo, kdo se zase přichýlí na Východ k tomu tam dubisku. To by nám pak nepomohl ani Honza Koller v Samaře. Stáli bychom zase na náměstí, pěkně střízliví, a konečně bychom zase vytáhli ze skříní české prapory.
***
Náš fotbal je takový evropský region, jako bude časem regionem Evropy i celá Česká republika
O autorovi| MICHAL PAVLATA, Tomáše Baldýnského tentokrát zastupuje herec Michal Pavlata
