Podle senátora za ODS a bývalého ředitele Fakultní nemocnice Brno Romana Krause si ale malé nemocnice přechod na směny dovolit nemohou, protože nemají tolik personálu.
Novela má snížit maximální počet hodin přesčasové práce a legalizovat 24hodinový pobyt na pracovišti. „Vedení všech nemocnic bude postaveno před těžkou volbu, jestli bude (od ledna) všechno fungovat po novu, nebo po staru,“ řekl ředitel.
Změny zákoníku práce začaly letos v létě, kdy poslanci navýšili maximální počet dobrovolných hodin přesčasové práce od října ze 416 hodin na dvojnásobek. To odmítla část lékařů, na protest jich dosud podalo výpovědi ze smluv na dobrovolné přesčasy více než 6 100.
Ministři práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Vlastimil Válek (TOP 09) připravili novelu, která by měla nejen vrátit původních 416 hodin, ale také legalizovat dosud zažitou praxi 24hodinového pobytu na pracovišti. Ve čtvrtek ji bude projednávat Sněmovna a podle dřívějšího vyjádření Válka by měla přijít do Senátu 20. prosince.
Podle Ludvíka ale nemocnice musí rozplánovat lednové služby už 15. prosince. Managementy nemocnic ale tou dobou nebudou vědět jistě, zda lékaře vypsat do směnného provozu nebo na dosavadní 24hodinové služby.
Výkonů bude v prosinci minimum
Motol je největší nemocnice v Česku se 750 000 ošetřenými a 70 000 hospitalizovanými pacienty ročně. Pracuje v ní 1319 lékařů, do služeb po běžné pracovní době nastupuje 765 z nich. Podle Ludvíka 50 z nich podalo výpověď z přesčasové práce a téměř 200 oznámilo, že už má vyčerpaných 416 hodin přesčasů.
Ludvík očekává, že v Motole zůstane v prosinci zachovaná akutní péče a akutní plánovaná, například onkologická, odložené mohou být některé další operace a vyšetření. Provoz naplánovala nemocnice tak, že lékaře, kteří přesčasy neodmítají, napsali do běžných služeb a ostatní do směnného provozu, kdy mohou mít 13 směn za měsíc.
S tím podle něj v prvních dvou prosincových týdnech dokážou v běžném provozu pokrýt 53 z 55 motolských operačních sálů, v týdnu před Vánocemi 75 procent provozu a po svátcích 50 procent.
Dlouhodobě je ale ve zdravotnictví plánováno v prosinci minimum výkonů, což potvrdil i ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. „Měsíc prosinec je nejslabší měsíc roku. Produkce je významně nižší než v ostatních měsících, dopad (odložení plánované péče) bude velmi malý,“ řekl na konferenci.
Pojišťovna navíc podle něj v úhradách nemocnic individuálně zohlední, proč nemohly počty výkonů dodržet. Podle Ludvíka případné finanční dopady, které bude protest lékařů mít, zatím není možné vyčíslit.
20. října 2023 |
