Co má společného Ježek, Havran, Kos, Netopejr, Slon nebo Žirafa s Baobabem, Lípou a Strakami na vrbě? Všechno jsou to příklady, jak poeticky Čechové po roce 1989 pojmenovávali - jako Adam v ráji - nová nakladatelství. A jaká jména dávali nakladatelským novorozencům po roce 1945? Mír, Svoboda, Práce, Rovnost. Padesátá léta zase razila nezapamatovatelné názvy typu SNDK (od roku 1969 Albatros) či SNKLHU (od roku 1966 Odeon).
I takové poznání o duchu různých časů lze nabýt v Encyklopedii českých nakladatelství 1949-2006. Po stručném úvodu, shrnujícím prudké změny po únorovém a zejména listopadovém převratu (viz jen uvedená čísla: v roce 1985 v Česku působilo 41 nakladatelství, v červnu 1990 asi 400, v roce 1995 registrováno 3232), následuje 350stránkový heslář s výběrem velkých i malých nakladatelství oficiálně působících na území ČR (tedy ani samizdatových, ani exilových -ta čtenář najde mj. v práci Aleše Zacha Kniha a český exil 1949-1990, Torst 1995). Hesla uvádějí historii nakladatelství (asi nejdelší má Hynek, působící v letech 1994-2002, coby pokračovatel Aloise Hynka z roku 1869), někdy údaje o nakladateli či redaktorech, dále profil nakladatelství - hlavní edice, kmenové autory, příp. reprezentativní tituly - a současnou pozici. Kniha poprvé shromažďuje pestré a mnohdy těžko dostupné informace z tak dlouhého období. Přehlednou referenční příručkou však není: ač jsou údaje (třebas i nutně) nesystematické, výběrové či kusé, odkazy na podrobnější literaturu a zdroje chybějí, podobně jako rejstříky edic, knih a osob.
Encyklopedie českých nakladatelství 1949-2006
Jan Halada
Vydalo nakladatelství Libri, Praha 2007. 384 strany.
