František Foltýn nesporně patří k velkým osobnostem české meziválečné avantgardy. Význam jeho díla rozhodně překročil hranice regionu. Velká retrospektiva ho představuje jako pozoruhodného malíře, který se především svým abstraktním obdobím přirozeně vřadil do mezinárodních souvislostí. Expozice v Domě U kamenného zvonu se soustřeďuje nejen na jeho dílo, ale i na širší souvislosti.
Setkání s Kupkou Foltýn žil v první polovině dvacátých let minulého století v Košicích, a měl pro tamní kulturu skutečně velký význam. Pořádal tam výstavy avantgardních tendencí, přispěl k tomu, aby se město stalo důležitým kulturním centrem, kde se střetávalo slovenské, české a maďarské progresivní umění. Již rané obrazy z dvacátých let svědčí o tom, že byl přesně informován o dění v evropském umění. V jeho tehdejší malbě najdeme osobitě přetvořené ohlasy kubismu i civilismu. Přitom se v ní objevovaly motivy z východního Slovenska nebo z Podkarpatské Rusi.
Výstava je uspořádána velmi citlivě, objevují se tu totiž v některých sálech i díla dalších umělců, kteří s Foltýnovým vývojem nejvíc souvisejí (Pravoslav Kotík, Gejša Schiller...).
Vroce 1924 odjel Foltýn do Paříže, kde nejdřív studoval na Academie Julian a Academie de la Grande Chaumiere a také navštěvoval Kupkovy přednášky, které slavný malíř organizoval pro české studenty ve svém ateliéru v Puteaux. Foltýn si přivydělával, stejně jako kdysi Kupka, ilustracemi. Zaujala ho velká pařížská výstava Umění dneška, která představila nejrůznější směry avantgardního umění.
Postupně došel k vlastní formě abstrakce. Stal se členem hnutí Circle et Carré, v němž se sdružovali hlavně umělci směřující ke geometrizujícímu projevu. V Galerii 23 se zúčastnil jeho důležité výstavy s mezinárodní účastí, kde se představily osobnosti významu Mondriana, Arpa či Kandinského. Později se Foltýn stal členem dalšího známého seskupení Abstraction -Création Art non figuratif, založeného v roce 1931. Setkal se tam s Kupkou, který byl členem výboru, a s Jiřím Jelínkem, kterého výrazně ovlivnil. I toto (a především toto) období je na výstavě zastoupeno řadou malířových významných obrazů z mnoha veřejných i soukromých sbírek (Moravská galerie v Brně, Galerie výtvarného umění v Ostravě či Galerie Zlatá husa v Praze).
František Foltýn měl velký vliv na vývoj české abstrakce, do značné míry ovlivnil vznik Skupiny Kvart. Přímo zapůsobil na vývoj Jiřího Jelínka, tvůrčím způsobem na jeho podněty reagoval například Augustin Ságner. V polovině třicátých let se Foltýn natrvalo přestěhoval do Brna. Za války se vrátil k realistickým krajinám, do nichž se promítala ponurost a beznaděj okupačních let. V poválečném období se opět přiklonil k abstraktním kompozicím, ale bohužel už bez dřívější výrazové síly. V padesátých letech se znovu pod vlivem tlaku komunistického režimu obrátil k realistickému pojetí, ale nikdy nesloužil jeho myšlenkám. V šedesátých letech se znovu pod vlivem uznání své tvorby vrátil k abstrakci.
Autorkou výstavy, která vznikla ve spolupráci mezi Moravskou galerií v Brně a Galerií hlavního města Prahy, je Hana Rousová, která se dlouhodobě zabývá meziválečnou abstrakcí a jako jedna z prvních ji ještě v průběhu osmdesátých let znovu objevila.
