Českou spořitelnu, jednoho z pěti nejvýznamnějších sponzorů fotbalové reprezentace, prý v červenci hodně znepokojila taškařice fotbalových bafuňářů při výběru nástupce trenéra Karla Brücknera. Vzpomínáte? Fanoušci si už začali klepat na čelo a chladně uvažující bankéři se nechtěli upsat k další spolupráci, dokud neměli jistotu, že se nestanou součástí blamáže.
Ve fotbalových kuloárech se sice dozvíte, že „Česká spořitelna jen ještě neví, jak to ve fotbale chodí“, ale i tak je to zajímavá zpráva. Zatímco při korupční aféře nebo loňském bujarém večírku reprezentantů sponzoři strkali hlavy do písku, teď se jeden z nich ozval. Poprvé, byť nesměle.
Ti ostatní by si z toho měli vzít příklad. Společnosti, které do fotbalu lijí desítky milionů korun, mají právo varovně zvednout prst. Českomoravský fotbalový svaz by totiž občas hlídacího psa potřeboval.
O autorovi| PAVEL KALOUŠ, Čtěte „Neúspěch? ...“ na str. 21
