S podtitulem Vzpomínky na Františka Langera, kresby a karikatury spatřil světlo světa – péčí nakladatelství Akropolis – 20. svazek Langerových spisů. V pěkné úpravě jsou vydávány od roku 2000, původně se plánovalo jen patnáct svazků, nakonec jich bude snad jedenadvacet: po této čítance by měla následovat monografie Mileny Vojtkové Život a dílo Františka Langera.
Obrazová příloha má jen 32 stran, ve srovnání s 3. vydáním memoárů Byli a bylo (1993) je rozsahem poloviční. Škoda. Vzpomínkové texty jsou převzaty z knih (Firt, Lotar, Váchal…), většinou však z tisku (nekrology) a z langerovské konference konané roku 2000 v Praze. Jen pár textů je dosud nepublikovaných. Čteme tu mj. Viktora Fischla, Egona Hostovského a Jana Wericha, jenž s Langerem po druhé světové válce sedával ve Slavii u jednoho stolu téměř dvacet let „skoro denně“ (!).
Část svazku je věnována Langerově druhé manželce Anně (1902–1999), jež o muže a pak o jeho památku vzorně pečovala. A jedna záhada. Článek převzatý z Literárních novin č. 32/1965 František odešel… (v knize bez tří teček na konci) je připsán Karlu Scheinpflugovi (1869–1948), což nedává smysl – naopak Langer roku 1948 publikoval vzpomínku na zemřelého Scheinpfluga.
V Literárních novinách je však nekrolog tímto jménem skutečně podepsán, takže jsou dvě možnosti: buď je autorem Karel Scheinpflug ml., bratr Olgy Scheinpflugové, nebo jde o omyl. Editorčin však v každém případě.
HODNOCENÍ LN *****
