Pátek 21. června 2024, svátek má Alois
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Gálfy: Tragické události se nedaly ovlivnit

Česko

PRAHA Jako první v tehdejším Československu, v nelehkých 70. letech, začal organizovat velké himálajské expedice. Ivan Gálfy (76), jedna z největších postav československého horolezectví, náčelník Horské služby na Slovensku, skvělý lezec, jenž zvládl desítky prvovýstupů, otevřel tuzemským horolezcům cestu do náruče osmitisícovek. Začalo se na Nanga Parbat (1969 a 1971) a poté se výprava vydala na mimořádně obtížnou Makalu (1973 a 1976), pátou nejvyšší horu světa. V obou případech se uspělo až na druhý pokus. Výpravy na Makalu ale poznamenaly i tragické příběhy.

Gálfy žije dodnes v Novém Smokovci ve svých milovaných Vysokých Tatrách. Už nestoupá v třeskutých mrazech a fujavicích skalními stěnami kamsi vzhůru do světa nebeského klidu. Bojuje totiž s těžkou nemocí, které vzdoruje se statečností, kterou mu do vínku nadělily možná právě vysoké hory.

* LN Vzpomenete si ještě vůbec někdy na expedice na Makalu? Na časy, kdy do Himálaje vezly tuny expedičního materiálu dvě Tatry 148 a výprava čítala téměř dvě desítky jmen?

Dnešní horolezectví se ubírá spíše cestou rychlých výstupů a sbíráním osmitisícovek, Na nic není čas, do sedmi týdnů jste z Himálaje klidně zase zpět. Před pár týdny mně jeden přítel ukazoval fotografii z Cho Oyu. Vedle stanů vedl nahoru chodník. Když je hezky, tak na vrchol po něm dojde za den třeba i dvacet lidí. Mě by tohle nebavilo; připomínalo by mi to výstup mládeže na Rysy. My se tehdy snažili přiblížit světové špičce a myslím, že se nám to povedlo.

* LN Při expedicích na Makalu zemřeli Karel Schubert a Jan Kounický. Po návratu do vlasti zazněly i ty nejnesmyslnější, až zrůdné úvahy, cože se tam nahoře v zóně smrti asi dělo. Jak jste je snášel?

Těžko tyhle věci někomu vysvětlovat... Já ale náš úspěch na Makalu dodnes beru jen jako poloviční, protože nám tam zůstali dva chlapi. Kounický spadl a nikdo vlastně nevěděl proč. Asi mu zamrzl přívod kyslíku. Zranil si hlavu a páteř a jeho stav byl neslučitelný se snesením z té výšky dolů. Chlapci se ho přesto několikrát pokoušeli odtud dostat, ale neměli šanci. Počkali s ním ale nahoře do jeho posledních chvil, a pak ho pochovali. A Karel Schubert? Původně jsem s ním do vrcholového družstva nepočítal. Jenže Jožo Psotka nám omrzl, Mišo Orolín měl také vážné problémy. Právě Mišo mi volal, že je Karel, ten věčný romantik, v pořádku, ať ho na vrchol pustím. Věci, které se tam nahoře poté staly, se ale bohužel nedaly ovlivnit.

* LN Také vás na expedici trápily zdravotní problémy. Co se vám přihodilo?

V roce 1973 jsem na Makalu dostal zápal plic. Nosič mě nesl dva dny dolů a pak pro mě přiletěla helikoptéra.

* LN Když jste se o tři roky později na Makalu vrátili, šli jste nahoru stejnou cestou. Neobjevili jste tam v ledu a sněhu ostatky Jana Kounického?

Nahoru jsem právě kvůli němu poslal ty samé lidi, kteří tam s ním zůstali, když umíral. Nechtěl jsem, aby kopali plošinu pro stany v místech, kde je Honza pochovaný.

* LN O další tři roky později tragicky zemřel i Milan Kriššák, jenž se Schubertem stanul na vrcholu Makalu. Nezačal jste snad pak věřit na jakýsi zlověstný osud?

Odchod Milana byla obrovská ztráta, protože to byl výborný chlap. V pátek jsme se vraceli z Himálaje a on se těšil na dcerku, která se mu tady mezitím narodila. Už v pondělí letěl na akci a vrtulník s ním a dalšími chlapci spadl. Milan havárii přežil, v nemocnici jsme se ještě spolu normálně bavili. Mluvil jsem tam s lékařem a on mi povídal, že jestli se Milan při havárii nadýchal kerosinu, že do týdne zemře. Bohužel měl pravdu.

* LN Narodil jste se přesně v den, kdy otvírali proslulou chatu pod Rysy. Jak se chatce daří?

Přestavují ji, má se ještě udělat jakási zábrana proti lavinám. Slyšel jsem ale, že teď na dokončení chybí nějaké peníze. Chata je ale otevřená amá pořád stejného chatára. Už přes 30 let tam působí Viktor Beránek.

* LN A co vy – ještě se někdy vydáváte do srdce tatranských stěn?

Do hor už chodím málo, protože jsem onemocněl zákeřnou nemocí. Mám problém s plícemi. A to jsem celý život žil ve zdravém prostředí a nikdy jsem nekouřil. A teď mám najednou po chemoterapiích v těle víc chemie než krve...

***

Úspěch na Makalu beru jako poloviční, protože nám tam zůstali dva chlapi

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!