PRAHA Pokuřoval vítězný doutník a občas zvýšil hlas, když se kabinou rozlehl oslavný řev. „Doutníček je docela dobrej,“ povídal slávistický trenér a manažer Vladimír Růžička (44), který dovedl svůj tým po pěti letech k mistrovskému titulu. V rozhodujícím sedmém finále porazila domácí Slavia před vyprodanou halou Karlovy Vary 4:2.
* Jak dlouho si klíčový duel finále budete v hlavě promítat?
O hokeji teď nechci slyšet. Jsem z něho unavený. Během semifinále i finále jsem moc nespal. Chci si odpočinout.
* Na konci zápasu vyprodané ochozy skandovaly vaše jméno. To vás muselo potěšit.
Víte, to už mám za sebou. Možná když mi bylo dvacet, tak jsem to prožíval, ale teď už moc ne.
* Titul s vámi získal i váš syn, který nastupoval ve čtvrté lajně. Jste na něho pyšný?
Je talent, ale ten ode mě dostává... Je mladej, musí hodně trénovat a všechno to má před sebou. On si to neuvědomuje, je mu devatenáct, ale on už tu ligu nikdy vyhrát nemusí. Já jsem třeba ligu jako hráč nikdy nevyhrál. Musí v mužstvu pracovat a vybojovat si v něm místo.
* Zastavil jste se během finálové série u pomníku Ivana Hlinky při výjezdu z Karlových Varů?
Koupili jsme doutník a vodečku a dali jsme to tam. Nevím, jestli jsme si zašli pro požehnání, ale vždycky se tam zastavím.
* Chvíli po zápase jste seděl na střídačce a tiše přemýšlel. Co se vám honilo hlavou?
Že jsme to dokázali. A vzpomínal jsem na letní přípravu, kdy jsme prohráli skoro všechny duely. Navíc nás čekal těžký začátek, kdy jsme hráli skoro všechny zápasy venku a nakonec to skončilo takhle. Koho by před ligou napadlo, ať laika nebo odborníka, že o sestup bude hrát Zlín s Pardubicemi? Myslím, že hokeji trochu rozumím, a tohle bych v životě neřekl.
* Užíváte si zisku titulu víc než před pěti lety?
To se nedá srovnat. Když vyhrajete doma, to je to nejlepší. Koukáte na ty lidi, že jsou spokojení, to je to nejhezčí. Proto se hokej hraje.
* Boj skončil, máte zlato. Přiznejte, nepřemýšlíte přece jen už o příští sezoně?
Já už na tom pracuju tak dva měsíce. Mužstvo udržíme, jdeme svojí cestou. Tři čtyři hráči tady skončí, dva tři nové chci přivést.
* A nebude jednou z posil bouřlivák Radek Duda? Na začátku sezony vám hodně pomohl, než odešel do zahraničí.
S Dudou nepočítám, už podepsal smlouvu v Českých Budějovicích. Naše mužstvo má navíc nějakou podobu a já ho nechci moc měnit. Druhá věc je, že máme nějakým způsobem nastavený rozpočet a Radek Duda není hráč za padesát tisíc.
* Čeká vás účast v lukrativní Lize mistrů, už se těšíte?
Je to zajímavé, stoupne tím prestiž klubu. Je to pro nás velká výzva.
***
Hrdinové ze slávistické sestavy
Adam SVOBODA (brankář) Chytal spolehlivě. Jediný krizový moment prožil ve čtvrtém zápase finále, kdy střídal, ale dokázal se obdivuhodně oklepat.
Petr KADLEC (obránce) Nedělal chyby a s přehledem rozehrával útočné akce i přesilové hry.
Tomáš ŽIŽKA (obránce) Řízný bek čistil prostor před brankářem Svobodou a vysloužil si i zájem reprezentačního kouče.
Josef BERÁNEK (útočník) Slávistický kapitán trpěl s bolavým kolenem. Přesto alespoň chodil alespoň na buly, kde je velmi úspěšný.
Jaroslav BEDNÁŘ (útočník) Jeho nápady, přihrávky a střely děsily obrany soupeřů v play off. Odvedl výborný výkon.
Roman ČERVENKA (útočník) Mladý forvard vyrostl v jednu z největších slávistických hvězd. Výborně si rozuměl s Bednářem.
Jakub KLEPIŠ (útočník) Dravý mladík vnesl do hry Slavie jiskru a zaujetí, navrch přidal spoustu gólů.
David HRUŠKA (útočník) V play off se rozstřílel a gólová chuť mu vydržela i ve finále. Patřil k nejnebezpečnějším slávistům.
Tomáš MICKA (útočník) Mohutný, nemluvný útočník účinně rozbíjel obranné valy soupeře.
