Úterý 28. května 2024, svátek má Vilém
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Hmyz v uchu musíte utopit

Česko

Že se vašim uším nemůže během dovolené nic stát? Omyl. Různá nebezpečí představují nejen vodní sporty, ale také cestování, hlučné restaurace nebo obyčejný pobyt v přírodě.

Traduje se, že uši jsou částí těla, kterou si lidé při slunění nejčastěji spálí. Důvodem je to, že si je zapomínají namazat ochranným krémem.

Kromě sluníčka ale na uši v letním období - a často i jindy během roku - číhají i další nástrahy, které na rozdíl od slunce někdy mohou i trvale poškodit sluch.

Alergikům hrozí vyšší riziko prasknutí bubínků během letu Jedním z rizik může být cestování letadlem, kde je organismus vystaven změnám tlaku. „Vzduch v tělních dutinách se vlivem nižšího tlaku rozpíná a zvětšuje svůj objem. Pokud nemůže z těla volně uniknout, může to způsobovat problémy doprovázené bolestmi,“ vysvětluje Jan Paska, primář ORL v Nemocnici Na Homolce.

Největší problémy mají lidé s ušima při přistávání, kdy vzniká přetlak z vnějšího prostředí. „Pokud není Eustachova trubice schopna tento tlak vyrovnat, začne nás v uších bolet,“ říká Paska. Při startu sice vznikají také tlakové rozdíly, ale zpravidla je zvládáme lépe a pociťujeme jen zalehnutí uší.

Přestože zpravidla jde jen o nepříjemné zážitky, které nemají trvalé následky a proti kterým pomáhá žvýkání, v obou případech platí, že pokud by v kabině došlo k výrazné změně tlaku, mohou cestujícím prasknout bubínky a mohli by i ohluchnout.

Existuje však skupina lidí, kterým hrozí vyšší riziko prasknutí bubínků než ostatním, a to i v případě, že nedojde k extrémní změně tlaku. Patří sem ti, kteří trpí alergiemi či jinými onemocněními, při kterých otékají sliznice. Hrozí pak zhoršená průchodnost Eustachovy trubice. Jako prevenci lze podle Pasky použít nosní kapky či gely a ve složitějších případech je lepší se před odletem poradit s lékařem, který může předepsat protizánětlivé či protialergické léky.

Při potápění se můžete i pozvracet S přetlakem z vnějšího prostředí se uši musejí vypořádat nejen při letu, ale také při potápění. Proto je potřeba nechat před potápěním uši prohlédnout specialistou. Jinak hrozí i prasknutí ušních bubínků a vniknutí chladné vody do středního ucha. Může se dostavit závrať, pocit na zvracení až zvracení, což v hloubce několika metrů může být nebezpečné. V extrémním případě hrozí i ohluchnutí. Potápění vám lékař zakáže v okamžiku, pokud zjistí špatnou funkci Eustachovy trubice, chronický zánět středouší, závrativé stavy, zúžený nebo nevyvinutý zevní zvukovod, nefunkční hrtan nebo prasklý ušní bubínek. Lékaři také nedoporučují (ale zároveň ani nezakazují) potápění těm, kteří mají opakující se zánět středního a zevního ucha či třeba akutní či chronickou rýmu, nosní polypy nebo deformitu nosní přepážky. Zalehnuté uši můžeme mít nejen v letadle, ale také v případě, že se do nich dostane voda. „Ve zvukovodu běžného anatomického tvaru voda po koupání nezůstává. Šířka zvukovodu totiž umožňuje, aby voda spontánně vytekla. Problémy nastávají, pokud je zvukovod zúžen nahromaděným ušním mazem, nebo když v něm tvoří překážku kostěné výrůstky. Po vniknutí vody do ucha se ucpe i zbytková štěrbina, a to způsobí zalehnutí ucha. V případě výrůstků je nutné jejich chirurgické odstranění,“ říká primář. Aby se v uších nehromadil maz, měli bychom se vyhnout jejich hloubkovému čištění, při kterém si navíc můžeme způsobit i vážný úraz.

Škvor v uchu? Pouze pověra Další nepříjemnost s ušima může způsobit hmyz. Ten ale nemůže být tak velký, aby vám poškodil bubínek. „Existuje pověra, že vlézt do ucha a ublížit může škvor, ale ani ve své praxi, ani v literatuře jsem se s tím nesetkal,“ říká primář Paska. Dodává ale, že hmyz může způsobit kuriózní situace, o nichž psali už antičtí autoři.

„Hmyz dupající po bubínku a mávající křídly, která se o bubínek otírají, dokáže vytvořit ohromný hluk, a jedinec se začne pro okolí chovat nepochopitelně. Běhá, křičí, ale nikdo jiný nic neslyší,“ vysvětluje Jan Paska s tím, že jedinou možností, jak dostat hmyz ven a nejít přitom k lékaři, je utopit ho. Tedy nalít si do ucha vodu.

Dál od reproduktorů Trvalé poškození sluchu ale v přírodě - pokud opomeneme úrazy -hrozí méně než v hlučných podnicích, jako jsou diskotéky. Hluk se v nich odráží od stěn a jeho intenzita se tím násobí.

„To, jak moc hluk na člověka působí, závisí na akustickém tlaku a na zdroji hluku. Kdo bude na diskotéce pobývat poblíž silného reproduktoru, poškodí si sluch pravděpodobněji než ten, kdo bude od zdroje hlučné hudby co nejdál, protože s větší vzdáleností od reproduktoru škodlivosti hluku silně ubývá,“ říká k tomu Paska.

Podle něj platí, že pokud si chceme chránit uši, neměli bychom často (nebo nejlépe vůbec) chodit do podniků, kde se vzájemně neslyšíme při konverzaci. Zvuk při konverzaci má sílu 60 decibelů, na diskotéce však posloucháme asi 100 decibelů. Šumění v lese, které mnohé lidi uklidňuje, má sílu jen 10 decibelů.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!