Také u nás čím dál víc lidí dává přednost vajíčkům od souseda před těmi ze supermarketu, i kdyby měly na sobě velkými písmeny napsáno VEJCE Z PODESTÝLKY. Bez ohledu na ekonomickou logiku znovu ožívají zeleninové zahrádky na předměstí a balkonové užitkové oázy zeleně. Domácí zelenina i ovoce totiž chutná úplně jinak než ovadlí a mdlí zástupci téhož ze supermarketu. Supermarkety, probuďte se! Nechceme jíst levně! Kdo totiž pocítil touhu jíst kvalitně, zjistil, že nemá kde nakupovat. Supermarkety se předhánějí v nabídce nejlevnějšího a nevidí sílící poptávku po kvalitním. Proč taky, když se to levnější stejně prodá. Zeleninová tržiště s místními pěstiteli v podstatě neexistují (občas se je svou neskonale čerstvější a upravenější nabídkou než v supermarketech snaží úspěšně simulovat vietnamští obchodníci). A cesta do speciálních gurmánských prodejen se nedá absolvovat každý den - než by člověk obešel svého řezníka, pekaře a zelináře, strávil by půl dne na nákupech. Zbývá jediné řešení - pomoct si vlastními silami.
Celý tenhle návrat ke kořenům vaření se odehrává podle hesla „Nejezte nic, co by vaše babička nepovažovala za jídlo“. Jogurt zahuštěný jakousi želatinou? Ale kdeže, ten domácí nic takového nepotřebuje, stačí mu pár hodin při pokojové teplotě na kuchyňské lince. Vstupní suroviny jsou jednoduché: mléko, možná trochu cukru a jogurtová kultura - tu si napoprvé můžete koupit v čerstvém bílém jogurtu. Chleba si snadno upečete v domácí pekárně (tu ale vlastně ani nepotřebujete, s trochou práce navíc to zvládne i obyčejná trouba). Nakonec se kvůli téhle lásce možná naučíte přechovávat vlastní kvásek, který potřebuje každodenní pozornost i stravu jako nenáročný domácí mazlíček. Někdo holt má pro radost zakrslého králíčka, jiný kvasinky.
Pro dobré maso si dvakrát ročně zajedete do biofarmy a naplníte si mrazák ve sklepě. Koneckonců doma si můžete udělat i vlastní uzeniny - možná někde na půdě najdete formu na vaření šunky nebo si postavíte vlastní udírnu. Představa rozemletých kuřecích nožiček v kupovaném salámu dokáže totiž s nákupními zvyklostmi udělat divy.
Jenomže doba je dost šílená na to, aby návrat ke kořenům vzala pořádně. Zkuste si dnes například koupit dobré máslo jinde než v bioprodejně. Obaly skoro všech značek už zdaleka křičí, že máslo je nyní lépe roztíratelné. Rozumějte ošizené přidáním rostlinného tuku. Raději si kupte nestabilizovanou smetanu na šlehání a udělejte si doma s pomocí mixéru máslo vlastní. Rozdílu v chuti nebudete věřit - máslo totiž opravdu může být jemné a lehké. Jiné pak už chtít nebudete. Příště si pak nechte uzrát z tvarohu sýr, jak to dělávaly naše babičky, a naložte si kysané zelí. Není to výraz moderního novodobého labužnictví, je to jen boj o důstojné jídlo, než někdo tuto mezeru na trhu zaplní.
Pozor, domácí hrátky na potravinářský průmysl jsou značně návykové. Teprve s přirozeně kvalitním jídlem totiž poznáte, o co s konvenčními potravinami s podivně směšnou cenou přicházíte.
