* LN Právě křtíte debut Chloroform. Jako kapela ale fungujete dlouho, co zdrželo její vydání?
Našlápnuto jsme měli výborně, desku jsme začali točit v roce 2006, pár měsíců poté, co jsme spustili pravidelné koncertování. Ale uprostřed míchání první várky onemocněl náš bubeník Jan Kotík, který zároveň fungoval jako náš domácí studiový guru. Loni v prosinci nás tady navíc nechal a nám po jeho smrti chvíli trvalo, než jsme si ujasnili, zda vůbec a kudy půjdeme dál. Začali jsme hledat v jeho počítači tracky, poskládali je, doplnili a smíchali. Teď je to venku a jsme si jisti, že by byl výsledkem nadšený.
* LN Jsou rozdíly v soundu desky a v tom, jak jste zněli kdysi?
Minimální. Teď jsme jen asi o trochu temnější.
* LN Jaká je vlastně historie kapely? Zejména tedy, kde jste přišli k tak „exotickému“ zpěvákovi?
Kapelu jsme založili před čtyřmi lety. Původně to měla být syrová psychedelická skupina, ale nakonec to vzalo mnohem industriálnější směr. Takhle to z nás prostě vyběhlo všem plánům navzdory. Phil pro nás není až tak exotický - je to sice perfektní Švýcar s vynikající češtinou, ale dlouho jsme o něm věděli, že je také výborný herec. Najít někoho, kdo by do našeho zvuku mluvil česky, bylo nemožné. A jeho přísná němčina nás samozřejmě uchvátila. Ale začalo to úplně odjinud: Schenker se potkal s Kontrou coby „prima papa“ na nějaké dětské akci.
* LN Zpíváte anglicky a německy, a zejména němčina evokuje Einstürzende Neubauten. Z jakých inspiračních zdrojů vycházíte?
Táhne nás výhradně touha učinit svět lepší prostřednictvím hudby. Se zdroji je to složité: hudebně jsme v kapele dost odlišní, a tak musíme říct, že sahají všemi směry. Je to fuk, kde začneme - od Beach Boys přes Hendrixe, Iggyho Popa, Beastie Boys, Velvety, Johnnyho Cashe, Living Colour, Neubauteny - ale bohužel i Nenu, Beefhearta, Zappu, Trio, Anthrax, Chemical Brothers, Portishead, PPU, Kraftwerk, Sparklehorse nebo třeba Mogwai. Hrozně rádi bychom ve výčtu pokračovali ještě několik hodin, ale noviny asi nejsou nafukovací.
* LN Dost netradičně desku křtíte taky v New Yorku. Kde to bude a jak jste se tam dostali?
My tam bohužel nejedeme. Ale Kotík prožil v NYC značný kus života a o humbuk za mořem se starají jeho tamní kamarádi. Náš nedělní křest v klubu Chapeau pořádá spřátelená agentura Scrape Sound a je součástí dvojkoncertu, věnovaného Kotíkovým narozeninám. Akce probíhá současně v NYC a v Praze. Pokud se nám podaří tam desku včas poslat - a vše tomu nasvědčuje - bude to vynikající večírek, i proto, že si s námi společně zahrají Take Death.
* LN Hráli jste už se spoustou zajímavých hudebníků...
Za hraní s Gallon Drunk, Mickem Harveym nebo Savage Republic (a teď třeba s Kill The Dandies) jsme samozřejmě moc rádi, ale myslíme, že nejvíc jsme si užili na jednom z prvních koncertů v provizorních prostorách Karlín Studios. Hodně ozvěny, hodně betonu, hodně lidí, venku hořely ohně, takhle to máme rádi. Ale třeba hraní s Gallon Drunk bylo výborné... James Johnston, který hraje i s Harveym, přišel do šatny a jen se suše zeptal: „To jste zase vy?“
