* LN Jak jste objevila příběh Honzy Treichlingera?
Pracovala jsem jako výkonná producentka na dokumentu o Nicholasi Wintonovi Síla lidskosti, pak jsem pracovně dojížděla do Terezína a do Osvětimi. Obrázek dětí, které hrály v Terezíně Brundibára, jsem měla dost často před očima. Původně mě napadlo věnovat se příběhu dítěte, které přežilo. Pak mi došlo, že by ten film měl být o Honzovi, protože on zosobňuje tragédii holokaustu, tedy dětí, které koncentráky nepřežily. Navíc to byl nesmírně talentovaný kluk. Fotografie dětí z Brundibára vznikla v srpnu 1944, dva měsíce před Honzovou smrtí. Honza byl deportován do Osvětimi 16. října, bylo mu patnáct a byl celkem drobný, nemohl předstírat šestnáctiletého, a tedy práceschopného, při selekci šel rovnou do plynu. Poslední transport z Terezína odjel 28. října.
* LN Bylo obtížné vypátrat o Honzově životě dostatek informací?
Honza byl sirotek a najít někoho, kdo ho znal ještě před tím, než přišel do Terezína, se mi dlouho nedařilo. Pátrala jsem v archivech v Plzni, odkud pocházel, ale pořád to bylo marné. Pak jsem náhodou získala telefonní číslo na jakéhosi pana Blocha, který žije v Izraeli. Vůbec mě nenapadlo, že by mohl mít s Honzou nějakou souvislost. Ale zavolala jsem mu a on řekl, že Honza byl jeho bratr. Když jsem mu pak řekla, že chci o Honzovi udělat film, tak byl úplně konsternovaný a prohlásil: Na tenhle telefon čekám přes šedesát let.
* LN To zní jako velký závazek...
Naprosto. Pan Bloch po dvou týdnech každodenních telefonních rozhovorů přijel do Prahy. Poskytl nám exkluzivní autorská práva na audiovizuální a literární využití Honzova příběhu, na publikování jeho vzpomínek, na zveřejnění Honzových fotografií z dětství... Paralelně teď vzniká hraný film, dokumentární snímek a kniha o Honzovi. Stále sbíráme materiál, natáčíme rozhovory s pamětníky, protože ti, kteří přežili, už mají svá léta a věčně tu nebudou. Tím vzniká i podklad pro dokumentární film, kde by se mělo pracovat i s archivním materiálem a fotografiemi. Ty pak budou využity i v knize.
* LN Jaký jste zvolila přístup ke scénáři filmu Hvězda Terezína?
Půjde o co nejautentičtější zachycení událostí. Představa, že bych si měla něco vymýšlet, se mi příčí. Od paní Helgy Weissové-Hoškové, jejíž obrázky z Terezína jsou dnes vystavené v tamním památníku, jsem dostala dobrou radu, které se snažím držet: to, čím v Terezíně děti prošly, bylo tak hrozné, že si není třeba nic dalšího vymýšlet. Nechci se ale zaměřit jen na to, co se odehrálo v Terezíně, příběh by měl mapovat Honzův život. Chceme zachytit kontrast normálního života a toho, jak pak lidé přežívali v Terezíně, aby si to dnešní děti vůbec dokázaly představit. V příběhu bude samozřejmě i Ela a další postavy, je tam dokonce i terezínská love story. Neměl by to být depresivní film, jde nám o to podívat se na život v lágru dětskýma očima. Když dnes mluvíte s terezínskými dětmi, kterým je teď kolem osmdesátky, tak popisují události stále jako děti, mají vzpomínky takhle zakonzervované. A to je věc, která nás zajímá, protože děti si všímají jiných věcí než dospělí, jiné věci jsou pro ně důležité.
* LN Vaše produkční společnost Wunderbar Films, kterou jste založila s kolegyní Nancy PetschekKohn, je česko-americká, film tedy vznikne v mezinárodní koprodukci?
Ano, ale chtěli bychom s filmem zůstat v Evropě, aby byl co nejautentičtější, mělo by se točit v Terezíně, v Plzni... Každopádně by film měl být natočen v angličtině. I proto, že v České republice je velice málo dětí židovského původu, takže malé herce do filmu bude třeba hledat jinde, s největší pravděpodobností ve Velké Británii. To ale bude do značné míry věcí režiséra.
* LN Kdo by to měl být?
Žádný konkrétní tip nemáme. Měl by to být člověk, který má k tomu tématu vztah. Například film Pianista byl tak dobrý právě proto, že režisér Roman Polanski tím peklem prošel. Děti a holokaust - to je dost obtížné téma, většina filmů o holokaustu se zaměřovala na dospělé. Snad jen v Benigniho filmu Život je krásný hrálo výraznou roli dítě, ale to byla fikce, Deník Anne Frankové se zase neodehrával v lágru.
* LN V jaké fázi teď tedy snímek Hvězda Terezína je?
Kostra scénáře je hotová. Teď se skládá tým spolupracovníků: cembalistka Zuzana Růžičková, která prošla Terezínem a Osvětimí, by se chtěla podílet na hudební supervizi, téma oslovilo i skladatele Varhana Orchestroviče Bauera. Jako poradce přislíbil účast spisovatel Arnošt Lustig a Vojtěch Blodig z terezínského památníku.
