KODAŇ Stal se z toho terč kritiky, ale i vítaný argument.
Počátek monstrózního summitu OSN o klimatických změnách poznamenala aféra s „ukradenými“ e-maily britských klimatologů, v nichž se domlouvali na upozadění některých údajů zpochybňujících globální oteplování.
V čele těch, kteří hackerský útok na počítače vědců z University of East Anglia ostře odsoudili, stanul šéf Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) Rádžendra Pačaurí. „Někteří zajdou až tak daleko, že sáhnou k ilegálním činům, nejspíš ve snaze IPCC zdiskreditovat,“ uvedl. A každému, kdo by se o to pokusil, vzkázal: „Naše organizace má k dispozici transparentní a objektivní údaje shromážděné za více než 21 let, které pocházejí od desítek tisíc vědců.“ Hopenhagen místo Kodaně Jenže ne všem účastníkům kodaňské akce aféra, která si už získala přezdívku „Climategate“, vadí. Například zástupci Saúdské Arábie – jejíž ekonomika stojí a padá s vývozem ropy – přišli s argumentem, že důvěra v data klimatologů tím byla podkopána. „Rozsah obětí musí být založen na pevném informačním základu. A nyní shledáváme, že to tak není,“ nechal se slyšet hlavní saúdskoarabský vyjednavač Muhammad Sabbán.
Nejde přitom jen o to, komu může aféra uškodit či pomoci. Neméně divoké jsou i spekulace, kdo za ní může stát. Britské listy totiž přišly s tvrzením, že za skandálem jsou ruské tajné služby. Podle nedělníku Mail on Sunday byly totiž stovky kompromitujících e-mailů britských vědců zveřejněny přes malý server Tomcity v sibiřském Tomsku, patřící firmě Tomline. Společnost se zabývá ochranou před hackery a zabezpečením webových stránek proti „úniku důvěrných informací“.
Deník The Independent zase uvedl, že za hackerským útokem mohla stát přímo ruská tajná služba FSB. Ta totiž investuje do hackerů nemalé finanční prostředky. A právě její kancelář v Tomsku prý v roce 2002 vydala prohlášení oceňující tomské studenty za napadání „protiruských“ webových stránek.
I když celá záležitost vyvolává podezření ze státem podporované snahy diskreditovat kodaňský summit, může to ale být klidně práce najatých hackerů na volné noze, napsal pak z Ruska další britský deník, The Times. Není totiž jasné, zda by bylo v zájmu Moskvy výsledek kodaňského summitu podkopat. Deník The Independent na jednu stranu připomíná teorii, podle níž by teplejší klima Rusku příliš nevadilo, protože by významně usnadnilo přístup k dalším nalezištím ropy a plynu na severu země. Tání věčně zmrzlé půdy by ovšem zároveň ohrozilo řadu měst.
Moskva pouze chce, aby mohla do nové dohody přenést nynější povolenky, kterých má vzhledem k propadu svého průmyslu v 90. letech hodně nevyužitých a jejichž platnost za dva roky vyprší.
Zda a jaká dohoda z Kodaně přijde, se ukáže až za 12 dnů. Premiér hostitelského Dánska Lars Lokke Rasmussen ale včera neskrýval optimismus. Místo konání dokonce přejmenoval z Kodaně (anglicky Copenhagen) na Hopenhagen (od slova hope = naděje).
