Paragrafy neznají lidskou duši. Byrokraté přes svůj zabedněný byrokratický vjem reality kolem nás nejsou schopni chápat a vnímat nejelementárnější esence lidského bytí a sociálního cítění, jako třeba empatii atd. Dokonce i ty jejich paragrafy nejsou tak natvrdlé jako jejich uplatňovatelé. Těžce nemocná babička by se neměla znepokojovat mrzkým a přízemně materiálním exhibováním bezohledných byrokratů. Úředníci nechápou, že skrze své nestoudné požadavky atakují i důstojnost člověka.

Je to hnus!!!! A ne jen o mobilních hospiců. Další velký problém je u jakékoliv mobilní zdravotní péče. Ta je prakticky neexistující. Klasický příklad- příbuzný je ochoten se postarat o svého těžce nemocného blízkého v domácím prostředí, ale už není schopen poskytnout odborné zdravotní úkony a tato zdravotní mobilní služba jaksi u nás prakticky neexistuje, či správně řečeno, naprosto nefunguje. Těžce nemocný člověk je pak přesouván z jednoho zdravotnického zařízení do druhého, ač je jeho přání býti doma, ale to je díky absenci této služby nemožné

Dokonalý příklad praktického pojetí vítězné pravdy, lásky a humanity.