Příklon doleva
Politický podzim právě končícího roku se nesl ve znamení historických úspěchů ČSSD. Obsazení všech třinácti hejtmanských postů a všech mimopražských senátorských mandátů levicí bylo jasným vzkazem vládním stranám pravého středu, jak si u veřejnosti momentálně stojí. Přitom charakter tzv. voleb druhého řádu, tedy těch, kde nejde o sněmovnu a vládu, býval tradičně pro demokratickou levici spíše handicapem.
Podzimní příklon voličů k levici však zdaleka nemusí představovat přechodnou anomálii. V nadcházejících dvou letech čekají Česko čtvery volby. Před letními prázdninami 2009 to budou volby do Evropského parlamentu, nejpozději do roka po nich volby do Poslanecké sněmovny a na podzim 2010 vše uzavřou volby komunální a do třetiny Senátu. Lze očekávat, že bez ohledu na typ voleb jim budou opět vévodit celostátní témata. Vyhlídky pravice přitom nejsou nejlepší. Od počátku mimořádně slabá a nestabilní vláda dnes zažívá další vlnu neúspěchů.
Namísto prosazování potřebných a slibovaných reforem musí vynakládat neúměrné množství energie na vlastní přežití. Občas se člověk nemůže ubránit pochybám o motivaci některých reformních kroků. Jako by se politika místy redukovala jen na prosazování vlivných ekonomických zájmů.
Nenaplněná očekávání veřejnosti jsou vodou na mlýn levice, jejíž preference stále posilují. Výsledek voleb 2006 jí sice neumožňuje vládu převzít, ale spolu se skupinkou neřízených rebelů může úspěšně blokovat vše, co by vládě mohlo přinést byť jen malý politický úspěch. Výchozí situace je tak pro levici nesrovnatelně výhodnější.
A to jsme ponechali stranou nejdůležitější faktor. Globální ekonomická krize zatím dopadla na Čechy jen minimálně. To se ale změní. V době, kdy lidé masově přicházejí o práci, podniky redukují výrobu nebo krachují a roste sociální nejistota, nelze příliš očekávat příklon k pravici. Lidé budou hledat jistoty a naději v podobě silného státu, který jim nabízí levice.
Vnitřně rozložená pravice bez jasné a přesvědčivé vize nebude mít šanci. Byť by byla pravicí nabízená řešení sebeúčinnější, lidé se budou ze strachu o svou budoucnost přimykat k levici. Zvlášť v české, historicky poměrně silně levicové společnosti.
