BOHUMÍN/KRNOV Na severní Moravě oslavovali blížící se Vánoce už tento víkend. Mohou za to Řekové, kteří právě do tohoto regionu utekli při občanské válce v Řecku v polovině minulého století. Ti se rozhodli si svátky připomenout společně a podle tradic.
„Řeků s oběma řeckými rodiči žije v Bohumíně kolem stovky, další stovka lidí s řeckým původem pochází ze smíšených manželství,“ odhadoval počty svých krajanů ve dvacetitisícovém městě organizátor sobotního večera Nikos Vasiliku. Na Ostravsku dnes žije zhruba tisícovka lidí s řeckou národností. V celé zemi se k ní hlásí asi tři a půl tisíce občanů, další silná komunita je na Brněnsku.
Komponovaný pořad o řeckých vánočních zvycích doprovázený tradičními tanci a zpěvy se v Bohumíně konal poprvé. „Na nezájem o tradiční řeckou kulturu v Česku si vůbec nemůžeme stěžovat,“ řekla Aikaterini Franc Sgourdeou z Lycea Řekyň se sídlem v Brně. Právě toto sdružení na mnoha místech světa spojuje Řeky a uchovává jejich zvyky. Zatímco v Řecku funguje už od roku 1911, u nás vzniklo teprve před sedmi lety. „Staráme se o tradice,“ vysvětlila úkol sdružení předsedkyně Lycea. Na Moravu tak například přijíždějí řečtí lektoři, aby tuzemské Řeky zdokonalovali v národních tancích. Právě taneční soubor Lycea Řekyň v sobotu v Bohumíně přibližoval například tance symbolizující vzdor Řeků vůči muslimům.
Řekové obsadili místo, které uvolnili Němci
Na severní Moravě a ve Slezsku našly v padesátých letech minulého století domov tisíce Řeků, kteří kvůli krvavé občanské válce opouštěli svoji zemi. Přesná čísla řecké emigrace neexistují - podle odhadů utekl do Československa třináct tisíc až patnáct tisíc Řeků. Jakýmsi pomyslným hlavním městem emigrantů se stal Krnov na Bruntálsku, který získal označení slezské Atény. V Krnově se usídlily tři tisíce Řeků, další tři tisíce utečenců našly místo pro život v okolních vesnicích. Tam byla v té době spousta místa po odsunutých Němcích, kteří v okolí dříve tvořili většinu obyvatelstva. Mnozí Řekové však později odcházeli z bruntálského pohraničí na Ostravsko - za dobrými výdělky v tamních hutích a v dolech. „Mí rodiče se seznámili na Bruntálsku, já už se narodil v Bohumíně,“ popisuje putování typické pro řeckou populaci v České republice sedmačtyřicetiletý Nikos Vasiliku.
Zpět do své vlasti se mnozí Řekové z Česka začali vracet po pádu vojenské junty v sedmdesátých letech. Další vlna odchodů přišla o deset let později. Krnovští Řekové vzpomínají na výjevy, kdy se za hlasitého pláče loučila na místním nádraží každý týden alespoň jedna rodina vracející se do vlasti. Podle odhadů Řeků žijících na severní Moravě se do vlasti vrátilo sedmdesát až osmdesát procent někdejších utečenců a jejich dětí.
Předsedkyně Lycea Řekyň Aikaterini Franc Sgourdeou říká, že se vraceli zejména ti starší. „Otázka návratu Řeků z Česka je složitá. Mnozí si tady našli české partnery, kteří do Řecka nechtěli, záleželo také, jak kdo měl práci,“ vysvětluje.
Do Řecka z Bohumína odešel také Vasiliu Panagiotis, a to už v roce 1978. V Česku narozenému Panagiotisovi bylo tehdy sedmadvacet let. Osudným se mu stalo, že v Bohumíně zůstal jeho bratr, kterého Vasiliu Panagiotis jezdil navštěvovat. „Při jedné z návštěv v roce 1988 jsem tady poznal svoji budoucí ženu, a tak jsem se vrátil zase zpátky.“ Panagiotis je dnes rád, že řecká obec na Karvinsku stále funguje. „Scházíme se minimálně dvakrát do roka při příležitosti řeckých svátků, máme taneční soubor, udržujeme tradice,“ říká spokojeně.
V Krnově stojí už dva roky památník věnovaný řecké emigraci. Jde o jediný podobný památník v republice. „Památce Řeků, usídlených v této zemi,“ oznamuje nápis na žulovém monumentu psaný v češtině i v řečtině.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
