Bénazír Bhuttová včera byla několik hodin v domácím vězení. Vůdkyně pákistánské opozice dostala zákaz opustit svůj dům v Islámábádu, poté co se pokusila vzepřít výjimečnému stavu a jít na mítink své strany. Bhuttovou ani v budoucnu ovšem nečeká nic podobného mnohaletému domácímu vězení barmské disidentky Do Aun Schan Su Ťij. Vládnoucí armádní elita v ní totiž má ideálního spojence proti rostoucímu vlivu islamistů.
Díky tomu si patrně může Bhuttová celkem „beztrestně“ dovolit Mušarafa kritizovat a žádat ho mimo jiné, aby „dodržel svůj předchozí slib, tedy odstoupil z pozice vrchního velitele armády do 15. listopadu“. Na její příznivce se tahle amnestie už ovšem nevztahuje - jen za poslední dny jich byly podle BBC tisíce zatčeny.
Vláda odůvodnila přítomnost policejního kordonu kolem sídla Bhuttové „její vlastní bezpečností“. Tomuto argumentu dal váhu masakr, k němuž došlo bezprostředně po návratu Bhuttové z osmiletého exilu 18. října. Při sebevražedném útoku zahynulo 140 lidí, kteří ji přišli vítat.
Bhuttová je členkou slavné pákistánské politické dynastie. Její otec Zulfikar Alí Bhutto, pákistánský premiér na začátku 70. let, byl dva roky po svém svržení vojenskou diktaturou popraven.
Její bratr Múrtazá se do Pákistánu vrátil teprve v roce 1993 a tři roky poté byl za nejasných okolností zastřelen. Její druhý bratr Šáhnaváz byl nalezen mrtvý v roce 1985 v apartmánu na Francouzské riviéře. Bhuttová se narodila v roce 1953 v provincii Sindh v prominentní rodině, což jí umožnilo studovat na Harvardu a v Oxfordu. Do politiky se jí údajně zpočátku příliš nechtělo, dokázala však úspěšně prodat svou image mladé, schopné a krásné ženy, která ostře kontrastovala se stávající, muži ovládanou politickou elitou.
Na vrcholu popularity, tedy krátce po prvních vítězných volbách, které ji v roce 1988 vynesly do premiérského křesla, byla jednou z nejvýznamnějších političek na světě a současně také jednou z prvních žen v tak vysoké funkci v islámském státě vůbec.
Její kariéru provázely výkyvy. Po otcově smrti byla juntou pět let vězněna - vesměs na samotce. Poté musela odejít do exilu, z něhož se vrátila až v roce 1986. Poté byla dvakrát premiérkou, v letech 1988 až 1990 a 1993 až 1996. V obou případech byla prezidentem zbavena funkce kvůli obviněním z korupce. Zvláště po druh é m „sesazení“ se její vláda stala synonymem pro korupci a špatné vládnutí. Zejména její manžel Ásif Zárdarí měl údajně rozkrást a na tajná konta v Evropě převést miliony dolarů ze státní kasy, za což strávil osm let ve vězení. Ani jemu, ani Bhuttové však nebylo nikdy nic prokázáno.
Poslední tři roky žili Bhuttovi se třemi dětmi v exilu v Dubaji. Bhuttová cestovala po Západě, přednášela a jednala s nejrůznějšími vládami. Čekala na možnost, aby se mohla vrátit. A zároveň vyjednávala s Mušarafem. Ten, i pod tlakem USA, souhlasil, že jí umožní návrat a rozdělí se s ní o moc. On, a koneckonců i jeho západní spojenci, potřebují, aby legitimizovala jeho roli ve „válce proti teroru“.
Celá dohoda však nyní visí ve vzduchoprázdnu, protože jejím základem je uskutečnění regulérních parlamentních voleb. A ty Mušaraf, k nelibosti Bhuttové i USA, chce posunout až na únor.
