Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPůvodní zpráva, kterou převzala západní média z Číny, zněla, že „…se objevily zvýšené případy zápalu plic, které neměly objasněnou příčinu.“ Podle Marka Štefana už však všechny potřebné informace máme k dispozici.
„Naštěstí se od té doby zjistilo, že žádný nový virus ani žádná nová bakterie se v Číně nevyskytly,“ uvádí Marek Štefan.
A co se tedy v Číně děje? „Vysvětlení je prozaické. Vlastně je to mix různých původců: virových onemocnění, covidu, chřipky a kolují tam také respirační syncytiální viry (RS viry). A k tomu je nová informace, která je ale docela zajímavá.“
Je to něco mezi bakterií a virem
„Ve zvýšené míře se tam totiž vyskytuje bakterie, která se jmenuje mycoplasma pneumoniae. Je to něco mezi bakterií a virem. Má podobné klinické projevy jako virové onemocnění,“ říká Štefan.
Pokud podle něj neprovedou lékaři diagnostiku, je těžké tuto chorobu odlišit od virózy. „Říká se jí chodící pneumonie, protože probíhá méně závažně. Pacient někdy ani neulehne na lůžko, není v tak těžkém stavu, nepotřebuje být nutně v nemocnici.“
Průběh tohoto onemocnění tedy nebývá tak vážný, ale v souvislosti s tím vyvstal nový problém. V Česku totiž stále chybí řada léků, například jedna skupina z nich právě na toto onemocnění.
„Mycoplasmu řadíme do skupiny bakterií, které způsobují atypické zápaly plic a opravdu tyto bakterie vzhledem ke svojí struktuře vlastně primárně už nejsou od začátku své existence citlivé k běžným antibiotikům typu penicilinu. Musí se proto užívat jiná antibiotika, třeba makrolidy, doxycyklin nebo fluorochinolony,“ popisuje lékař.
„A je v tuto chvíli určitě potřeba, aby (tyto léky) byly dostupné v České republice. A zaznamenal jsem, že je problém s doxycyklinem,“ uvádí Štefan s tím, že by bylo dobré, aby v Česku tento lék byl k dispozici pro případ, že ho bude nutné skutečně použít.
Podle něj je na celé situaci pozitivní jedna důležitá věc: Čína podle něj poskytla Světové zdravotnické organizaci (WHO) téměř okamžitě dostatek informací a nestalo se nic podobného jako na začátku pandemie covidu. „Byl jsem potěšen, že to funguje. WHO velice rychle oficiálně požádala Čínu o vysvětlení a velice rychle také vysvětlení dostala.“
Západonilský virus v Česku
Je to i dobrý příklad spolupráce pro případ, že by se situace s covidem někdy v budoucnu zopakovala. „Jsme připraveni lépe. Covid nás všechny vyškolil a infrastruktura, která tady zůstala, od informovanosti veřejnosti, přes dostupnost diagnostiky, až po rychlý vývoj vakcín, rychlý vývoj léků, to všechno ukazuje na to, že v případě další pandemie, která doufám nepřijde, jsme připraveni.“
Co se respiračních chorob týče, nejčastěji se momentálně v ČR stále vyskytuje covid, který se snadno šíří. Ale nepředstavuje zatím zásadní problém, protože se s ním společnost naučila žít. Zatím ale nezačala epidemie chřipky, tato choroba je dosud v populaci přítomna jen minimálně. I proto je podle Marka Štefana stále možné se proti oběma nemocem nechat očkovat.
A přibývají v Česku i exotické choroby? „Už před covidem se objevila západonilská horečka, která se dříve vyskytovala jen v severní Africe. Na začátku tohoto století se dostala do Ameriky přes ptáky a přes komáry, ale s tím, jak se mění klima, se začala vyskytovat i u nás, hlavně na jihu země, na jižní Moravě.“
Je vhodné nosit během rizikového výskytu respiračních chorob roušky? Proč se zápal plic šíří hlavně mezi dětmi? A hrozí momentálně nějaká nová pandemie? I na to odpovídal Marek Štefan z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny druhé lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol v Rozstřelu.
