Premiér Petr Fiala to uvedl v rozhovoru serveru Blesk. Senátoři a senátorky, kteří hlasovali proti přijetí Istanbulské úmluvy, podle něj rozhodně neschvalují násilí na ženách. Dodal, že jim spíše vadí jazyk, který je v textu použit.
„Příběh ukazuje, co se mi ne vždy daří kolegům sdělovat, že někdy je lepší nechat si víc času, být trpělivý, vést veřejnou a politickou debatu a pak teprve přistoupit ke schvalování. Pak se třeba ukáže že sousta argumentů odpůrců nebyla tak závažná a věci se dají prosadit. Hlavně u eticko-ideových otázek,“ uvedl Fiala.
Dodal, že patřil k těm, kteří na schvalování nechtěli spěchat. „Některé strany z koalice měly pocit, že to máme pustit, Senát to neschválil, a to je ten výsledek,“ konstatoval s tím, že s ohledem na deklaratorní charakter materiálu nebude mít neschválení úmluvy praktický dopad.
Reagoval také na slova ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka, který ve středu neschválení úmluvy nazval mezinárodní ostudou. To Fiala označil jako silná slova, která nemá rád. Také zmínil, že se vláda nyní soustřední na redefinici znásilnění. „Chceme vytvářet společnost, kde se všichni cítí bezpečně a dobře,“ řekl.
„Fakt žijeme v roce 2024?“ reagoval Bartoš
Nepřijetí Istanbulské úmluvy kritizoval i předseda Pirátů Ivan Bartoš: „Šel jsem si radši ověřit do kalendáře, že fakt žijeme v roce 2024 a ne ve středověku.“ Podle Bartoše dali senátoři, kteří hlasovali proti úmluvě, najevo, že je boj proti domácímu a sexuálnímu násilí nezajímá.
„Je to velké zklamání a mezinárodní ostuda. Naši senátoři se za ni rvali a my jsme chtěli bojovat i ve sněmovně. Svět ale nekončí a my budeme bojovat dál. Ta úmluva dává návod, jak násilí potírat a my se budeme za Piráty ze všech sil snažit, abychom tyhle konkrétní kroky prosadili i tak,“ uvedla poslankyně za Piráty Klára Kocmanová na sociální síti X.
„Istanbulská úmluva v Senátu o dva hlasy neprošla. Jak se jmenuje celým jménem? Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Považuji to za naprostý fuck up (průšvih, pozn. red.),“ reagovala hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN).
Istanbulská úmluva neprošla Senátem. Zklamání. https://t.co/qpw2jZgf5E
Česko by mělo ratifikovat úmluvu co nejdříve, říká zmocněnkyně pro lidská práva
„Věřím, že k ratifikaci by měla ČR přistoupit co nejdříve. I já ve své roli se budu dál usilovně snažit o to, aby se tak stalo,“ míní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Připustila, že to může být „úkol, který bude muset řešit další vláda s další Sněmovnou“ až po volbách, které se mají konat zhruba za 20 měsíců. Do třetiny Senátu se bude volit letos na podzim.
Podle zmocněnkyně provází úmluvu řada dezinformací. Týkají se třeba zákazu velikonoční pomlázky, svévolného střídání pohlaví či nuceného přijímání migrantek. „Je potřeba vysvětlovat a dezinformační narativy opravdu cíleně vyvracet. V žádné zemi, která úmluvu proti násilí na ženách ratifikovala - a udělala to většina zemí Evropy, se nic takového nestalo. Úmluva nám v žádném případě nijak nezasahuje do našeho právního řádu, do naší svébytnosti,“ zdůraznila zmocněnkyně.
Senátorům a senátorkám poslala Šimáčková ve čtvrtek i osobní vzkaz. Mimo jiné napsala, že část vystupovala „bez špetky odpovědnosti“ a na tématu znásilňování či týrání není možné trénovat řečnické schopnosti. Podotkla, že ji některé senátní kluby nepřijaly, aby jim představila své argumenty.
„Naši společnost rozhodně reálně neohrožuje úmluva proti násilí. To, co ji rozkládá, leptá a stovky let ochromuje, je právě násilí samo. Netolerance k jinakosti, strach z rovnoprávnosti, absence vnitřní svobody a skutečného sebevědomí,“ napsala ve vzkazu zmocněnkyně.
Stát dal najevo, že se zlepšit nehodlá, zní kritika
Za velmi smutný den pro lidská práva v ČR označila rozhodnutí senátorů ředitelka České ženské lobby Hana Stelzerová. Ta je zároveň mluvčí koalice organizací, které se dlouhodobě věnují lidským právům, násilí na ženách a domácímu násilí a které se spojily pod názvem Hlas proti násilí.
„Politici a političky, kteří hlasovali proti úmluvě, naplno ukázali, že přehlíží osudy obětí, kterým se kvůli nedostatkům v našem systému pomoci nedostává včasné a adekvátní podpory. Dali najevo, že stát se v oblasti genderově podmíněného násilí zlepšovat nehodlá,“ uvedla Stelzerová v zaslaném prohlášení. Dodala, že výsledky hlasování odhalily tristní stav v oblasti rovnosti žen a mužů v Česku.
Česko úmluvu podepsalo v roce 2016, její ratifikaci ale odkládala. Současná vláda s pokračováním procesu ratifikace souhlasila koncem loňského června. Prozatím se tak země nepřidá k 37 státům Evropy, včetně 22 států EU, které úmluvu proti násilí ratifikovaly a zavázaly se zlepšovat systém pomoci obětem.
