Čtvrtek 18. dubna 2024, svátek má Valérie
130 let

Lidovky.cz

Jak jsem prohrál válku

Česko

Britská skupina Oasis, která svými prvními alby definovala britpop v 90. letech, právě vydala novou nahrávku.

Dig Your Own Soul je téměř dokonalá kopie kopie z kopie. Se studiovou sedmičkou se po třech letech připomínají bratři Liam a Noel Gallagherové a jejich kapela Oasis. Letos na jaře podepsali smlouvu s vydavatelstvím Sony BMG na další tři desky a Dig Your Own Soul je první ze série této staronové spolupráce.

Od posledního počinu Don’t Believe the Truth se - kromě letošního odchodu bubeníka Zaka Starkeyho - toho zejména po hudební stránce příliš nezměnilo, a co bylo v první půlce 90. let originální a pro celou britskou a kytarovou hudební scénu určující, je v druhé půlce roku 2008 jenom nostalgická ozvěna, ve slabších okamžicích na hraně sebeparodie. Škoda, že těch slabších okamžiků je pořád víc a víc.

Kdyby desku Dig Your Own Soul nahrála neznámá manchesterská kapela, pravděpodobně by ji kritika okamžitě smetla ze stolu. Za drzost, s jakou vykrádá stokrát použité motivy a postupy, za neohrabaný a nešikovný pokus navázat na „zlaté roky“ britpopu kapel Oasis, Pulp, Blur nebo Suede, za frapantní odkazy na Beatles a za povšechnou tuctovost, která se dostaví nenadále brzy. Skutečnost, že se pod takové album podepsali sami Oasis, je o to smutnější.

Duch rokenrolu Není to ale zdaleka poprvé, kdy byla deska Oasis spíše zklamáním. Nahrávkami Definitely Maybe z roku 1994 a následující (What’s the Story) Morning Glory? si zajistili kultovní status a miliony fanoušků. Svou hudbou sice ovlivnili stovky, tisíce kapel, ale sami se svou pozdější tvorbou poněkud zacyklili. Noel Gallagher umí napsat velký, stadionově vděčný hit a jeho bratr Liam jej dokáže osobitě prodat (na tom, že má jeden z nejsnáze rozpoznatelných a charakteristických vokálů, se asi shodnou příznivci i odpůrci), ale problémem je, že takových hitů vzniká stále méně a jsou stále jalovější.

Nová deska má necelých padesát minut, ale lepší skladby se dají spočítat na prstech jedné ruky; zejména v druhé půlce není o co stát. Poslední čtyři písně přenechal Noel svým kolegům, což způsobilo velký nepoměr sil obou polovin alba. Jedinou lepší trefou je Liamova balada I’m Outta Time, ve které mu jeho posedlost Johnem Lennonem, podtrženou nasamplovanými útržky archivního rozhovoru, už nikdo neodpáře. Zařazení psychedelické podivnosti To Be Where There’s Life z pera kytaristy Gema Archera působí téměř jako omyl.

Samostatnou kapitolou jsou šablonovité texty, které už několik let snad vyvrhuje automatický generátor, a hloupoučké refrény. Což o to, ani jejich hudba není žádný intelektuální výkvět, ale když patnáct let servírují ty stejné fráze, na konci zní jako třikrát recyklovaný papír.

Přitom Noelovy věci, které nahrávku provázejí první půlkou (např. otvírák Bag It Up, singl The Shock of the Lightning nebo ultrajednoduchá, ale funkční Waiting for the Rapture), jsou - když už nijak překvapivé - alespoň docela nadějné a, jak říká sám autor, „mají v sobě ducha rokenrolu“. Jen díky nim není Dig Your Own Soul úplný odpad. „Budou znít skvěle v živém provedení, což je nejdůležitější věc,“ tvrdil v rozhovoru pro magazín talkSPORT na jaře. O koncerty ale Oasis nemusí mít vůbec strach: dokud na nich budou hrát své hity Wonderwall, Live Forever, Champagne Supernova nebo Don’t Look Back in Anger, budou na ně jejich fanoušci chodit a milovat je za ně.

Je zajímavé, jak dopadla „britpopová válka“ 90. let mezi Oasis a Blur. Zatímco Damon Albarn z pohodlí svého počítače diktuje trendy, Oasis se už léta marně pokouší překonat Definitely Maybe. Někdo by jim měl říct, že pouhým jejím vykrádáním se to nepodaří.

HODNOCENÍ LN ***** Oasis: Dig You Own Soul

Big Brother 2008

Tak jde čas... s Oasis

Oasis vznikli v roce 1991 v Manchesteru. Ke kapele Liama Gallaghera (dnes 36) se záhy připojil jeho starší bratr Noel (41), společně se stali jejími nejvýraznějšími tvářemi. Vyhlíželi jak z titulek hudebních magazínů, tak i ze stránek bulváru, které oba rebelové pravidelně živili skandály a aférami. Kultovní status si zajistili prvními dvěma alby Definitely Maybe a (What’s the Story) Morning Glory? z roku 1994, resp. 1995. V devadesátých letech platili za komerčně nejúspěšnější kapelu tzv. britpopové scény; největšími rivaly jim byly formace Pulp a Blur. Oasis vydali ještě alba Be Here Now (1997), Standing on the Shoulder of Giants (2000), Heathen Chemistry (2002) a Don’t Believe the Truth (2005), úspěch prvních nahrávek nikdy nepřekonali. Sedmá Dig Your Own Soul vyšla letos.

Autor: