Neděle 23. června 2024, svátek má Zdeňka
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Jak přežít smutné konce

Česko

HUDEBNÍ DIÁŘ Diskuse o vztahu mezi uměleckou tvorbou a morálním profilem jejího tvůrce se zdá být nikdy nekončícím příběhem. A to přesto, že je evidentní, že oddělit obě sféry není až tak velkým problémem. Je jasné, že promítat osobní poklesky do hodnocení tvorby je přinejmenším problematické, pokud ne rovnou scestné. Zdá se, že velkým pomocníkem je v tomto časový odstup. Situace, kdy někdo odmítá Prodanou nevěstu či Branibory v Čechách kvůli libretu Karla Sabiny nebo filmy s Vlastou Burianem jen proto, že v nich hraje kolaborant s nacisty Čeněk Šlégl, se po letech už jeví jako absurdní.

V posledních letech se však – v souvislosti se zveřejněnými jmény spolupracovníků StB – debat na toto téma vyrojila celá řada. A dost často se v nich spojují dvě věci, které ne až tolik souvisí. Jednou je samotná skutečnost prokázaného osobního selhání, které by mělo být otázkou svědomí dotyčného a které nepřísluší hodnotit těm, kteří se do podobné situace nedostali. Útoky na ty, kteří to „morálně nezvládli“, jsou sice pochopitelné, ale zavání povýšeností těch, kteří jen měli štěstí, že podobný problém nemuseli sami řešit. Přece jen případů, kdy ke spolupráci došlo pod fyzickým či psychickým nátlakem, není zrovna málo.

Pak je tu ovšem ještě druhá věc – a tou jsou zpětné reakce těch, na které se „cosi provalilo“. Někteří to na sebe prozradili sami a dříve, než byli objeveni ve svazcích spolupracovníků. Jiní až poté, ale nedělalo jim problém se omluvit a vyjádřit pokoru nad vlastně často srozumitelným selháním. A jsou i tací, kteří dlouhá léta mlžili a dětinsky odmítali se na podezření a podobná témata s kýmkoliv bavit.

Lze ovšem věřit (často moralizující) písně někomu, kdo neopomene skoro na každém koncertě, včetně těch, které se odehrávají před několikatisícovým davem, jako byl například minulý týden na Colours of Ostrava, otřít se nějakou „vtipnou“ poznámkou o novináře, kteří si dovolili o něm napsat něco nepěkného? I když je jasné, že s davem fanoušků a masovým zájmem to vůbec nemá zapotřebí? Smutné konce. Ještě že ty samotné písničky je přežijí.

O autorovi| Antonín Kocábek, redaktor LN

Autor:

Jan Kempa: Správný muž se nestydí své ženě projevovat lásku
Jan Kempa: Správný muž se nestydí své ženě projevovat lásku

Profesionální trenér sportovců-profesionálů i hobbíků, vytrvalec a závodník, Jan Kempa, je mužem činu. Svůj život obrátil v patnácti doslova...