Mám za sebou návštěvu příbuzných v Maďarsku z minulého týdne. Vzdálený bratranec a jeho žena už léta pracují v branži zahraničního obchodu a procestovali téměř celý svět. Nevidíme se často, ale když se něco špatného přihodí, rodina drží pohromadě. Vzájemná podpora a sounáležitost je známkou nejen rodinného, ale i národního dědictví. Svoji vzájemnost neopomeneme zdůraznit i jako Maďaři hrdí na své vědce, umělce, kulturu a královské dějiny, odehrávající se více než tisíc let na většině území střední a jižní Evropy.
Od příbuzných se dovídám, že společenská a ekonomická situace v Maďarsku se vyhrotila natolik, že v nejbližších letech hrozí sociální krize a ekonomický kolaps. Na této informaci, kterou si můžu přečíst i v seriózních českých novinách, není nic objevného - dokud mi rodina bratrance neodhalí, že hlavní příčinou mizérie není nikdo jiný než Židé a komunisté. A komunisté jsou prý vlastně také většinou Židé.
Pokračování na straně 10
Jako křesťan, občan a lékař...
Dokončení ze strany 1
Moji vysokoškolsky vzdělaní a světa znalí příbuzní mi s výrazem zasvěcených a dobře informovaných lidí také vysvětlují, že Židé mají plán, jak koupit celé Maďarsko pro sebe. Už prý skoupili průmyslový ostrov v Budapešti, spoustu budov na hlavní třídě, rekreační zařízení, fabriky a chystají skupovat půdu a další nemovitosti.
Když mi dochází, že příbuzní myslí své názory nejen vážně, ale že se za ně ani nestydí, začínám vytahovat desítky logických a pro průměrně vzdělaného a inteligentního člověka snadno pochopitelných argumentů. Ty však vyvolávají jen ironickou poznámku o tom, že asi rozumím své profesi a svým pacientům, ale nikoli světu a společnosti.
Ta věta mě uzemní a zároveň přiměje oprášit některé vědecké teorie a hypotézy, takové, které mi pomáhají pochopit, proč inteligentní a vzdělaní lidé 21. století hlásají postoje, jež přivedly svět k největší tragédii v lidských dějinách. Jak zůstat v podobných situacích nad věcí? Pomůže třeba psychoanalýza. Člověk pak na agresi a hloupost nereaguje stejným způsobem, neboť chápe, že k podobným iracionálním postojům vedou lidi nevědomé psychické mechanismy fungující nezávisle na vůli a racionalitě.
Mezi tyto mechanismy patří projektivní identifikace, kde na jiné osoby promítáme svoje špatné vlastnosti, abychom se jich zbavili a lépe je kontrolovali. V rasistických postojích se projevuje psychická a osobnostní patologie vzniklá v osobní historii jedince (skupiny). Významnou roli zde hrají tzv. narcistická traumata, kdy jedinec (skupina) byl znehodnocen, ponížen, odmítnut anebo nezažil dostatečné ocenění, v důsledku čehož v něm vznikl deficit. A tento deficit se pak snaží kompenzovat tím, že se přimkne k hezčímu, silnějšímu, odvážnějšímu a hodnotněji vnímanému jedincem (skupinou), než za jakého se považuje on sám.
Když mi dochází, že nahlédnout duševní deficit je v rámci běžné konverzace nemožné, vzdávám se diskuse s příbuznými a vyrážím zpátky do Čech. Budapešť opouštím pár dnů před tím, než se mění v bojiště „orbánovců“ a státní moci. Domů jedu s pocitem úlevy -vracím se do země známé svou liberální kulturou a svobodným intelektuálním prostředím i ochranou občanských práv v duchu Masaryka. Do země, kde neexistuje jediná parlamentní, natož vládní strana, která by se hlásila k nacionalismu a k antisemitismu, tak jak to je běžné v Polsku, na Slovensku či v mém „rodném“ Maďarsku.
Netrvá ani den a moje morální převaha dostává vážné trhliny. Z novin se dozvídám, že novodobí fašisté hodlají pochodovat pražskou židovskou čtvrtí. Pochod, který se má uskutečnit k výročí hromadné vraždy Židů před 69 lety, získal legálnost rozhodnutím Městského soudu v Praze. Když noviny nechápavě zavírám, cítím rozhořčení a stud. Jako psychiatr se zklidňuji ujištěním, že rasismus a xenofobie jsou známky nemocné, zdeformované osobnosti a neznají žádných hranic. Jako občan si ale uvědomuji, že tahle nemoc je smrtelně nebezpečná nejen pro toho, kdo její příznaky vykazuje, ale i pro toho, kdo se jim včas nepostaví.
Proto jsem se rozhodl, že se jako lékař, občan a křesťan zúčastním shromáždění, které na 10. listopad svolaly židovské organizace do židovského města. Na hlavu si nasadím jarmulku a do klopy zapíchnu maďarský znak. Svoji fotku pak ukážu svým příbuzným v Maďarsku.
***
Rasismus a xenofobie jsou smrtelně nebezpečné nemoci nejen pro toho, kdo jejich příznaky vykazuje, ale i pro toho, kdo se jim včas nepostaví
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce
O autorovi| PETR PÖTHE, psychiatr
