TOKIO/PRAHA Jednička letošního roku. Takové označení nyní přichází na adresu japonského jenu. Ačkoli se o japonské ekonomice nehovoří v poslední době příliš pozitivně, tamní měna je podle řady ekonomů platidlem roku. Politické představitele Japonska ovšem „vítězství“ jenu příliš netěší. Brzdí oživení vývozu a tím i ekonomiky.
Japonský jen proti dolaru v letošním roce vystoupal na 15leté maximum, kam se vyhoupl na začátku listopadu. Právě americký dolar ztratil vůči jenu zhruba 12 procent své hodnoty.
Absolutně nejvíc vůči jenu ztratil venezuelský bolívar, který oslabil o více než 55 procent, následoval ho maďarský forint, který přišel o 21 procent, a rumunské leu, které snížilo o 19 procent. Česká koruna se dostala také spíše na konec tohoto žebříčku a ztratila vůči jenu zhruba 15 procent. Jen ale posiloval také vůči euru i dalším významným měnám. Ztratily vůči němu například pevný australský dolar nebo švýcarský frank.
Růst jenu navzdory špatným výsledkům ekonomiky Vývoj jenu jde v protikladu vůči enormnímu zadlužení Japonska, slabému oživení tamní ekonomiky i rostoucím výdajům státu na sociální zabezpečení. Ty rostou kvůli rychle stárnoucí japonské populaci. Japonská ekonomika se nyní pomalu vzpamatovává z hluboké recese, růst hospodářství ale v poslední době opět zvolnil. Brzdí jej mimo jiné i posilující jen.
Japonská měna posilovala vůči dolaru v průběhu celého roku a také během prosince. Tím oživila obavy, že posilující jen poškodí zisky exportérů. Na těch jsou ale japonská ekonomika a její oživení silně závislé. Pokud bude posilování jenu pokračovat dál, mohlo by vykolejit odraz průmyslové výroby, která v listopadu zaznamenala poprvé po půlroce růst. Také maloobchodní prodej rostl rychleji, než se čekalo, a nezaměstnanost se ustálila na pěti procentech, což je ovšem na japonské poměry hodně.
„Silný jen je pro Japonsko velmi bolestivý, protože země je závislá na vývozu, který by měl podporovat oživení celé ekonomiky,“ vysvětluje Yoshimasa Maruyama, hlavní ekonom z Itochu Corporation v Tokiu. Japonský ministr financí Yoshihiko Noda proto znovu zopakoval své varování před dále posilujícím jenem. „Náš postoj se nezměnil. Učiníme odvážné kroky proti posilování jenu, pokud bude třeba,“ uvedl Noda na tiskové konferenci. Ministr financí kromě toho obhajoval intervenci na měnových trzích, kterou vláda uskutečnila v polovině září, aby zabránila dalšímu zhodnocování jenu. Bylo to poprvé za šest let a vláda doufala, že zmírní tlak devizového kurzu na japonské exportéry. Ekonomové krok kritizovali s tím, že neměl žádný skutečný dopad. Noda ale prohlásil, že není pochyb o tom, že by situace bez intervence byla ještě horší. Nyní na konci roku je ovšem objem obchodů mezi jenem a dolarem nízký a podle některých ekonomů se nedá čekat, že by za této situace japonská vláda proti zhodnocování jenu zasáhla.
Japonská ekonomika se nyní pohybuje na vlně mírného oživování ekonomiky, očekává se, že v příštím roce ovšem růst hospodářství opět zpomalí. Proti tomu jdou očekávání o vývoji jenu, který zřejmě bude dál posilovat. Japonská vláda přijala minulý týden návrh státního rozpočtu na příští fiskální rok.
Ministerstvo financí odhaduje, že veřejné zadlužení Japonska se do konce příštího fiskálního roku, tedy do března 2012, vyšplhá na 891 bilionů jenů (asi 207 bilionů korun). To by představovalo asi 184 procent hrubého domácího produktu země. Tak vysoký dluh nemá žádný jiný vyspělý stát.
