Poplach vyvolaný propuknutím epidemie prasečí chřipky v Mexiku má i světlejší stránky. Na výzkum vlastností viru se soustředila značná vědecká kapacita a výsledky se již dostavují. Vědci dokázali přečíst kompletní genom viru, znají místo zrodu epidemie a mají už celkem přesnou představu o tom, jak rychle se dokáže šířit.
Největší neznámou zůstává, kolik nakažených zemře. Předběžný závěr je poměrně optimistický a měl by zastavit paniku. Vědci ale upozorňují, že virus má potenciál způsobit pandemii.
Z tisíce nemocných umírají čtyři Zatím nejdůkladnější studii založenou na předběžných genetických analýzách a na dosud známých údajích o nakažlivosti viru vypracoval mezinárodní tým vedený Neilem Fergusonem z Imperial College v Londýně. „Podle našich výpočtů se v Mexiku do konce dubna nakazilo 23 tisíc lidí,“ uvádí studie publikovaná v on-line edici vědeckého časopisu Science, přičemž za nejvyšší možný údaj vědci považují 32 tisíc případů, za nejnižší šest tisíc. To znamená, že o naprosté většině případů se úřady vůbec nedozvěděly. Včerejší statistika Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Mexiko uváděla 2224 nemocných, u nichž byl výskyt nové varianty viru A/H1N1 potvrzen laboratorně. To je méně než v USA (2600 potvrzených případů). Z rychlosti šíření viru v Mexiku plyne, že jeden nemocný v průměru nakazí 1,4 až 1,6 člověka.
Při zahrnutí potvrzených i „důvodně podezřelých“ úmrtí vychází míra úmrtnosti 0,4 procenta. „Přestože zde zbývá značná míra nejistoty, znamená to, že úmrtnost je nižší než v roce 1918, ale je srovnatelná s epidemií z roku 1957,“ píše se ve studii, kterou experti pracující pro WHO odevzdali ještě předtím, než se kanadským vědcům podařilo dokončit kompletní zmapování genetického materiálu viru prasečí chřipky.
Lednový dárek Publikovaná práce také přináší další indicie svědčící o tom, že místem zrodu epidemie je vesnice La Gloria v mexickém státě Veracruz. Cyklus, při němž jeden nemocný nakazil dalšího člověka tu proběhl minimálně 14krát, ale možná již 73krát. „Nemoc se přenáší podstatně snadněji, než běžná sezónní chřipka,“ uvádí se ve studii. K první nákaze mělo dojít někdy kolem 12. ledna.
Vědci také zdůrazňují, že i když se epidemie rozšíří do celého světa, budou se její dopady v jednotlivých zemích lišit. Dosavadní údaje jim dávají za pravdu. Přes devadesát procent potvrzených úmrtí připadá na Mexiko, přičemž mimo americký kontinent zatím nezemřel ani jeden nakažený.
